Možná jste to už viděli u sebe, nebo u někoho blízkého. Vytáhnete telefon, napíšete otázku a máte odpověď. Přitom byste na ni možná přišli sami, kdybyste se chvilku zamysleli. Jenže proč si lámat hlavu, když máte AI po ruce? Vědci právě přišli s nepříjemným zjištěním.
Vytáhneme mobil a zeptáme se na první věc, co nás napadne, děláme to denně a mnohokrát. Téměř nikdo neřeší to, co se tím děje s naší schopností myslet. Přijde mi to podobné jako v situaci, kdy nás učitelka přestala nutit počítat z hlavy a jen suše odvětila, že na to máme kalkulačku, je to přesnější a rychlejší.
Začátkem loňského roku vyšla ze Švýcarska studie sledující více než 600 lidí. Chtěli zjistit, jestli časté používání AI ovlivňuje kritické myšlení. Výsledek není příjemný, protože čím více někdo AI používá, tím hůře si vede v úkolech vyžadujících samostatné myšlení. Má to dokonce název, říká se tomu kognitivní odlehčení.
Princip je podobný jako u cvičení těla. Přestanete cvičit a svaly zeslábnou, s mozkem funguje totéž. Vytáhneme kalkulačku i na prostý součet, který bychom spočítali rychleji z hlavy. Ptáme se AI na věci vyřešitelné za minutu vlastním přemýšlením. Necháváme ji rozhodovat tam, kde jsme dříve zvažovali možnosti sami.
Michael Gerlich, vedoucí studie, to vysvětluje přímočaře. Když mozek pravidelně nepoužíváte k náročným úkolům, začne polevovat. Problém je v tom, že AI dnes dělá mnohem více než kalkulačka. Vybírá za nás, hodnotí důležitost informací a navrhuje řešení. Spoléháme se na ni stále více.
Z testů vyplynulo jasné zjištění o lidech přenášejících mentální úkoly na AI. Místo vlastního hledání v několika zdrojích se prostě zeptají. Dopadli podstatně hůře v testech kritického myšlení a samostatné analýzy.
Nejvíce problémů mají mladí do pětadvaceti let. Vyrůstali s technologiemi od dětství, takže je pro ně AI přirozená. Právě tato skupina dopadla v testech nejhůře. Používají AI neustále a zároveň vykazují největší problémy se samostatným přemýšlením.
V rozhovorech to sami přiznávali. Jeden zmínil, že AI je součást toho, jak přemýšlí. Další řekl, že čím více ji používá, tím méně má chuť řešit věci sám. Některým ani nepřijde na mysl zpochybnit odpověď od AI. Dostali ji a hotovo, proč by ji ověřovali. Starší generace je na tom s kritickým myšlením lépe. Častěji ověřují informace z více zdrojů a neberou první odpověď automaticky jako pravdu. Pamatují dobu, kdy se bez AI muselo přemýšlet důkladněji.
Ukázalo se, že lidé s vyšším vzděláním si zachovávají lepší schopnost kriticky uvažovat, přičemž zajímavé je, že to platí i u těch, kteří AI používají opravdu hodně a často. Jeden doktorand ze studie popsal svůj přístup tak, že AI sice používá denně na spoustu věcí, ale nikdy si nenechá jen tu jednu odpověď a vždycky si ji ověří jinde. Jeho vzdělání ho naučilo nebrat věci za bernou minci, zvlášť od AI poskytující občas zkreslené informace. Lidé s nižším vzděláním se častěji svěřovali s obavami ze závislosti. Používají AI kvůli jednoduchosti, ale cítí, že ztrácejí schopnost řešit problémy sami.
Smyslem zjištění není přestat AI používat úplně. To by v dnešní době nebylo realistické. Gerlich jasně říká, že AI má být doplněk myšlení, ne jeho náhrada. Kalkulačka pomáhá s výpočty, ale nezpůsobuje zapomínání základní matematiky. S AI je to složitější, protože dělá mnohem více.
Můžeme si osvojit návyk nejdříve sami přemýšlet nad problémem. Teprve potom se podívat na názor AI nebo si ověřit správnost vlastních úvah. Klíčové je nevzdávat se používání vlastní hlavy jen kvůli pohodlnějšímu řešení.
Tato vědecká zjištění by měla zaujmout mnohem širší okruh lidí. Týkají se učitelů, rodičů a každého pracujícího s technologiemi nebo vzděláváním. Školy by měly klást větší důraz na rozvoj kritického myšlení. Podporovat studenty v aktivním a samostatném přemýšlení. Firmy by měly pomáhat zaměstnancům zachovat si schopnost analyzovat a rozhodovat se samostatně.
Umělá inteligence nikam nezmizí, to je jasné. Jde o to naučit se s ní žít tak, aby rozvíjela naše myšlení místo jeho oslabování. Máme ještě možnost si vybrat, jestli necháme technologie přebírat naše myšlení, nebo je použijeme jako nástroje pomáhající myslet efektivněji.
