Když se nikdo neozve, může být pozdě. V Japonsku proto tisíce lidí používají aplikaci, která jim každé dva až tři dny položí jednoduchou otázku. Pokud odpověď nepřijde, systém upozorní blízké. Smrt v osamění děsí, ale dá se tomu zabránit.
V moderních metropolích žijí miliony lidí, kteří večer otevřou dveře svého malého bytu, dají si večeři a pustí si seriál. Nikdo jim nezavolá, nikoho nepotkají. Ráno práce, večer domů. A zase dokola. V Japonsku se z téhle situace vyvinula konkrétní obava, která má vlastní název: kodokushi. V překladu to znamená osamělá smrt. Člověk umře doma a tělo najdou po dnech, týdnech. Proto teď tisíce Japonců dostávají každé 2 až 3 dny zprávu: „Jsi v pořádku?”
Princip je až překvapivě prostý. Stáhnete si aplikaci, která běží přes Line. To je v Japonsku messenger, který používá skoro každý. Při registraci zadáte kontakt na někoho, komu věříte. Může to být sourozenec, kamarád, kolega. Pak už jen čekáte.
Každé 2 až 3 dny vám přijde zpráva s otázkou, jestli jste v pořádku. Odpovíte cokoliv. "Ok", "ano", klidně jen pár písmen. Pokud do 24 hodin neodpovíte, systém to zkusí znovu. Když zase bude ticho, zavolá vám. Jestliže ani po dalším dni nereagujete, dostane zprávu váš nouzový kontakt. Ten už může zavolat policii nebo se jít podívat k vám domů.
Aplikaci v roce 2018 vytvořil Isao Konno. Založil kvůli tomu neziskovou organizaci Enrich. Důvod byl osobní a dost brutální. Jeho bratr zemřel ve svém bytě, bylo mu 51. Konno s ním mluvil v úterý, tělo našli až v pátek. Nikdo netušil, že zemřel.
Bratr žil sám, pravděpodobně dostal náhlý záchvat. Konno pak začal přemýšlet, jak něčemu takovému zabránit. Výsledkem je aplikace zdarma s 14 000 uživateli. Zpočátku ji používali hlavně lidé kolem padesátky. Teď je víc než čtvrtina mladších 30 let.
Uživatelé tvrdí, že jim to dává pocit, jako by měli někoho nablízku. Přitom žijí sami. Kvůli práci, penězům, nebo prostě tak to dopadlo. Jediné kontakty mají s kolegy nebo s prodavači v obchodě. Podle statistik trpí pocity osamělosti asi 40 % Japonců. Vláda před 3 lety dokonce jmenovala ministra speciálně pro osamělost. Mladí i staří se bojí stejné věci: co když umřu a nikdo si toho nevšimne?
V Japonsku fungují specializované firmy na čištění bytů po mrtvých. Dezinfekce, odstranění zápachu, likvidace hmyzu. Stojí to 900 000 až 1 000 000 jenů, asi 150 000 až 170 000 Kč. Lidé z oboru říkají, že u mladých jde většinou o sebevraždu.
Spousta případů přichází na jaře, kdy začíná školní rok nebo nová práce. Někdo tlak nezvládne. Reakce rodin pak bývají hodně různé. Někteří rodiče mají výčitky. Jiní chtějí fotky, věci na památku. Část se ptá hlavně na peníze a cennosti. A pak jsou ti, co řeknou: „S tím jsem roky nemluvil, nebudu platit úklid.”
Loni v Číně vznikla aplikace Jsi mrtvý, která funguje na stejném principu. Přihlásíte se každé 2 dny, a pokud to neuděláte, dostane zprávu váš kontakt. Stala se nejprodávanější placenou aplikací v zemi. Stojí 8 juanů, zhruba 30 Kč.
Vytvořili ji 3 lidé narození po roce 1995. Investovali do toho 1000 juanů. Teď chtějí prodat 10 % firmy za milion. Výzkumy říkají, že do roku 2030 bude v Číně 200 milionů lidí žijících sami. Aplikace se prodává i v USA, Singapuru, Austrálii. Osamělá smrt přestává být jen asijský problém.
Před 150 lety vypadalo Japonsko úplně jinak. Rodinné vazby byly tak těsné, že v japonštině ani neexistovalo slovo pro soukromí. Modernizace přinesla opak. Dnes žijí statisíce lidí úplně sami. Technologie nabízí částečné řešení. Aplikace upozorní, že někdo nereaguje. Ale skutečný vztah nenahradí. Japonsko hledá rovnováhu mezi tím, jak to bylo, a tím, jak to je. Zatím ji nenašlo.
Zdroje: BBC, Japan Today
