
Nožík nabroušený, koš připravený a otázka jediná, kam vlastně vyrazit. Pravděpodobnost růstu hub se v Česku právě teď mění doslova ze dne na den. Data ČHMÚ ukazují místa, kde vláha a teplo hrají houbařům dokonale do karet.
Ranní mlha se ještě drží nad kořeny, když první houbaři obouvají holínky. Začátek září probouzí v lesích starou vášeň silnější než ranní káva. Jenže vyrazit naslepo se letos nevyplácí, sucho a vláha si republiku rozdělily nerovnoměrně. Právě proto sleduje spousta houbařů mapu pravděpodobnosti růstu hub od ČHMÚ. Nejnovější data ke 2. září dělí Česko hned na tři bojiště, ale jen dvě mají šanci na úlovek.
Nejvyšší šanci hlásí právě vyšší polohy u hranic se sousedními státy. Sytě zelené pásy kategorie čtyři a pět se táhnou přes Krušné hory, Krkonoše i Šumavu. Na východě podobně září Beskydy a Frýdecko-Místecko, kde mapa vykresluje dokonce tmavě zelené ostrůvky velmi vysoké pravděpodobnosti růstu hub. Tady vláha nasákla do půdy přesně tak, jak houby milují. Kdo zamíří do podhůří s košíkem, vrací se málokdy s prázdnou.
Většina vnitrozemí svítí uklidňující žlutou, tedy středním třetím stupněm z pěti. Plzeňsko, Středočeský kraj, Vysočina i Hradecko nabízejí rozumnou naději na slušný úlovek. Podhoubí tu má dost vláhy, jen mu chybí ten poslední kopanec vydatného deště. Vyrazit sem rozhodně smysl dává, obzvlášť do vlhčích lesních koutů a k potokům. Trpělivost se v těchto krajích většinou vyplatí.

Nejhůř je na tom jih Moravy, kde mapa přechází do varovné oranžové. Brněnsko a Znojemsko trápí nejtvrdší sucho, barva tu klesá až k nejnižší kategorii. Podobně bledě vypadá i část Olomoucka a Ostravska. Vyprahlá půda houbám prostě nesvědčí a koš tu zůstane nejspíš prázdný. Zdejší houbaři si musí počkat, až z oblohy konečně pořádně zaprší.
Sytá zelená na severu láká do lesů hned teď a čekání ztrácí smysl. Houby vyrážejí nejčastěji zhruba týden až deset dní po vydatném dešti. Potřebují k tomu teplé, nikoli však žhavé počasí, ideálně mezi červencem a zářím. Právě taková kombinace teď na horách panuje a půda drží vláhu jako nasáklá houba. Přeháňky v příštích dnech můžou zezelenat i další kraje.
Za barevnými poli stojí chytrý model Českého hydrometeorologického ústavu. Základem výpočtu je index API30, který měří nasycení půdy srážkami za předchozích třicet dní. Starší déšť má přitom menší váhu než ten čerstvý. K tomu model připočítává průměrné teploty za posledních sedm dní. Předpověď vzniká ve spolupráci s odborníky z České mykologické společnosti. Platí hlavně pro mykorhizní druhy, které houbaři sbírají nejraději, tedy hřiby, holubinky, ryzce nebo lišky.
Žádná mapa ovšem nenahradí vlastní výpravu mezi stromy, podél potůčků a přes louky. Barevná značení ukazují jen vhodnost podmínek, nikoli zaručený koš plný hřibů. Skutečný úlovek určuje konkrétní les, stáří porostu, nadmořská výška i místní přeháňky. A v neposlední řadě i to, jak moc si přispíte, protože někdo jiný může být ranní ptáče a vysbírat vám je.
Zdroje: Autorský text, ČHMÚ