Ferrari se 25. května 2026 vrátilo do Říma, kde před 79 lety vyhrálo svůj první závod. Tentokrát nepřivezlo vítězný vůz, ale první čistě elektrické Ferrari. Svět se okamžitě rozdělil na dva tábory, přičemž jeden z nich trefně míří na zadní světla.
Ferrari se 25. května 2026 vrátilo do Říma, kde před 79 lety vyhrálo svůj první závod. Tentokrát nepřivezlo vítězný vůz, ale první čistě elektrické auto v historii slavné značky. Jenže místo zadržovaného dechu přišly hejty a také hodně memů.
Slavnostní odhalení proběhlo ve Vela di Calatrava, futuristické sportovní aréně přímo v srdci italského hlavního města. Místo nebylo vybráno náhodou. Právě tady 25. května 1947 Franco Cortese vyhrál Gran Premio di Roma s vozem Ferrari 125 S a nastartoval legendu, která trvá dodnes. O 79 let později se značka vrátila říct, že ta legenda pokračuje. Jen tentokrát bez burácejícího motoru a bohužel i bez onoho prvního pohledu, který vám vezme dech.
Na papíře to vypadá impozantně. Každé kolo pohání vlastní elektrický motor, dohromady to dává 1050 koní a stovku za 2,5 sekundy. Dvoustovka přichází za 6,8 sekundy, maximální rychlost přesahuje 310 km/h. Baterie s kapacitou 122 kWh nabízí odhadovaný dojezd přes 530 kilometrů, rychlonabíjení zvládne až 350 kW.
Celá platforma vznikla od nuly. Přes 60 nových patentů, motory i bateriový pack vyrobené přímo v italských závodech, vývoj pohonné jednotky za více než 120 000 hodin práce. Řídicí jednotka aktualizuje své cíle 200krát za sekundu, Luce jako první vůz značky dostalo elektrický pohon všech kol a nezávisle řízená zadní kola.
Číslům nelze nic vytknout. Jenže značka se nikdy neprodávala jen na číslech.
Za designem stojí kreativní kolektiv LoveFrom, který v roce 2019 založili Sir Jony Ive a Marc Newson. Dostali plnou designérskou autonomii od samého začátku. Výsledkem je auto, které na internetu okamžitě sklidilo posměch. Zadní světla jsou trnem v oku snad každému, kdo se na automobil podívá. Přirovnání k plotně elektrického sporáku se šíří i mezi samotnými Italy.
Karoserii definuje prosklené těleso sahající až pod linii pasu, kolem něhož jakoby levitují aerodynamická křídla. Tvar vozu jako celku připomíná levnější elektromobily, které si v minulosti podobnou siluetu dovolily proto, že prodávaly cenou a dostupností, ne prestiží.
Startovní barvy zahrnují Azzurro la Plata, Giallo Luce, Rosso Dino, Bianco Artico a Rosso Fiammante. Speciálně vyvinutá žlutá se inspiruje historickým logem značky. Ani jedna z barev ale nezachrání linie, které prostě nejsou sexy. Na první pohled si neřeknete, že tohle je sen. Plakát s Luce si nikdo na zeď nevylepí.
Uvnitř vsadila značka na kombinaci fyzických ovladačů a digitálních displejů. Volant je vyfrézovaný ze 100 % recyklovaného hliníku, Samsung Display vyvinul čtyři OLED panely, zvukový systém tvoří 21 reproduktorů se zesilovačem 3000 W. Klíč ze skla Corning Gorilla Glass s E Ink displejem je skutečně originální nápad, světová premiéra v automobilovém průmyslu.
Jenže zbytek interiéru působí rozporuplně. Tlačítka a přepínače jako z kokpitu závodního vozu vypadají v elektromobilu za půl milionu eur spíš rušivě než vzrušivě. Jako by se inženýři a designéři nemohli domluvit, čím Luce vlastně má být. Klíček je fajn nápad. Zbytek je zkrátka hodně rušivý.
Pět míst k sezení je pro značku historická premiéra. Čtyři dveře a pátá sedačka jsou možné díky elektrické architektuře, která eliminuje centrální tunel. Zavazadlový prostor nabídne 597 litrů.
Oficiální cenovka zatím nezazněla. Podle nepotvrzených informací z oboru se pohybuje kolem 550 000 eur, což by z Luce udělalo jeden z nejdražších sériově vyráběných elektromobilů světa. Přitom elektromobily z úplně jiného cenového patra vypadají designově lichotivěji. To je věta, kterou by o téhle značce ještě před deseti lety nikdo nenapsal.
Luce přitom není náhrada za spalovací motory. Vedle něj budou dál existovat hybridní i benzinové modely, značka trvá na principu technologické neutrality. Servisní program zahrnuje sedm let pravidelné údržby a osmiletou záruku na klíčové komponenty pohonu včetně baterie.
Luce je technicky mimořádný stroj. Šedesát patentů, čtyři motory, baterie navržená a vyrobená v italských závodech a jízdní dynamika, která si podle výrobce nezadá s autem o 400 kilogramů lehčím. To jsou fakta, která nelze zpochybnit.
Značka ale vždy prodávala víc než výkon. Prodávala touhu. Ta se zatím v případě Luce nedostavila. Memy o plotně přejdou, otázka je, jestli přijde i ten moment, kdy se na tohle auto podíváte a prostě ho budete chtít. Zatím to tak nevypadá. Třeba nový český miliardář, který nedávno trefil rekordní jackpot, bude vědět, jestli sáhne po tomto elektromobilu, nebo raději po staré dobré benzinové klasice, která má nejen krásný zvuk, ale i linie.
Zdroje: Autorský text, Ferrari
