Je před námi víkend. Vyplatí se přivstat si brzy ráno a vyrazit před snídaní na houby? Ano i ne, protože aktuální data z meteorologických map ukazují obrovské rozdíly. Růst hub totiž probíhá jen na pár místech Česka.
Správného houbaře určitě teď svrbí ruce a připravuje si na víkend nožík, košíček a holínky. A někde to skutečně smysl má, dle ČHMÚ je těch míst hned několik. Půdní vlhkost dosahuje v mnoha regionech naprosto ideálních hodnot pro rozvoj podhoubí. Mapa pravděpodobnosti růstu hub ale ukazuje velmi nerovnoměrné rozložení srážek. Zatímco na jedné straně hřebene lidé nacházejí plné košíky, o pár kilometrů dál rostou leda tak prašivky.
Aktuální data od meteorologů fungují jako spolehlivý kompas pro každého, kdo odmítá chodit do lesa naslepo. Odborníci sledují teploty a srážkový úhrn za předchozí týdny s naprostou precizností. Půda totiž na mnoha místech konečně získala potřebnou vláhu po horkých letních dnech. Houbařská komunita teď s napětím studuje barevné mapy a hledá nejvhodnější lokality.
Nejlepší podmínky panují v pohraničních oblastech na severu naší republiky. Krušné hory, Krkonoše a Jizerské hory vykazují nejvyšší pravděpodobnost úspěchu. Houbaři v těchto končinách hlásí naprosto úžasné úlovky z každé ranní procházky. Vlhký horský vzduch a stinné lesní komplexy vytvářejí dokonalé prostředí pro podhoubí.
Trasa mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi láká k procházkám spojeným s ozdravnou kúrou, jenže bez košíčku je to tak trochu o nervy. Protože vás bude na procházce mrzet, že nemáte kam dát ty krásné hříbky. Podobně štědrá místa nabízejí také Šumava a rozsáhlé lesy na Příbramsku. Ale pozor, obě lokace jsou tím vyhlášené; kdo přijede pozdě, nemůže se divit, že už najde jen drobné houby, nebo žádné.
V lesích se objevují tradiční skvosty, které potěší každého milovníka hub. Houbaři nejčastěji nacházejí statné kozáky a nádherné křemenáče. Různé druhy hřibů rostou v mechu pod smrky i buky. Pozorní návštěvníci lesa objevují také velké bedly a občas narazí na obrovskou pýchavku, stačí jen jít chvilku po louce u lesa nebo kolem potůčků.
Nejhůř je na tom stále Morava a také z větší části Vysočina. Tady ještě tak moc nezapršelo a půda stále čeká na pořádné zavlažení. Není divu, ještě minulý týden tady hezky pražilo, chce to svůj čas.
Pobyt v lese čistí hlavu a přináší hluboký vnitřní klid daleko od městského shonu. Vůně vlhké půdy a jehličí působí jako nejlepší lék na všechny všední starosti. Víkendové toulání přírodou zanechává v paměti nezapomenutelné vzpomínky na tichá rána pod korunami stromů a hlasité „Mám!“ při první houbě pod nohama.
Každý návrat domů s plným košíkem vonícím lesem představuje dokonalou tečku za celým týdnem, ale nezlobte se, ani když to neklapne, protože i tak si to určitě užijete.
Zdroje: Autorský text, ČHMÚ
