Ledová voda kolem nuly, vysekaná díra v jezeře a termoska s teplým čajem na břehu patří k zimě mnoha Švédů. Zimní otužování u nich často začíná kolem čtyřicítky a ze zvědavosti se stává pravidelným rituálem, na který se těší od jednoho koupání k dalšímu.
Jednoho láká horká voda v termálních lázních, kde se dá v teple prosedět celé odpoledne, druhého spíš pravý opak. Ve Švédsku se ženy i muži noří do ledových jezer, moří a řek po celý rok, v zimě často i do vysekaných děr v ledu. Zimní otužování se pro ně stalo pravidelnou součástí života. Švédští výzkumníci si o tom povídali s devíti otužilci ve věku od 44 do 70 let a zjišťovali, co pro ně ledová voda znamená.
Otužilci začali s koupáním v ledové vodě kolem čtyřicítky nebo později. Často šlo o období, kdy je tížil stres v práci, starosti v rodině nebo vlastní trápení. Slyšeli, že chladná voda pomáhá proti stresu, a po čase po ní toužili hlavně ve dnech, kdy byli psychicky unavení. Zároveň chtěli zkusit něco nového, co přinese pohodu i trochu vzrušení. Část z nich začala během covidu, kdy se nemohli scházet s ostatními uvnitř.
První ponoření do ledové vody často spustí silný nával adrenalinu a krátký pocit, že zvládnou úplně všechno, hlavně v začátcích. Jakmile se ve vodě usadí, přichází zklidnění. Otužilci se soustředí na pomalý dech a vnímají vlastní tělo, takže celá chvíle připomíná meditaci. Stres podle nich jako by voda smyla a na jeho místě zůstává vnitřní rovnováha a síla.
Otužilci také popisují, že méně stůňou, mají více energie, lépe spí, méně je bolí svaly a mají lepší prokrvení. Jedné z žen se ulevilo od návalů horka v přechodu. Zdraví pro ně ale hlavní roli nehraje. K vodě chodí hlavně proto, že se po koupání cítí dobře na těle i na duši.
Moře, jezera a řeky jsou hlavním důvodem, proč se otužilci koupou právě tam. Vnímají vůni studené vody, poslouchají vítr a ptáky a celým tělem cítí počasí. Nejkrásnější chvíle zažívají, když svítí slunce a kolem je ticho, příjemná je ovšem také mlha nebo tma. Studený vítr jim pobyt ve vodě zkracuje, proto se raději koupou za bezvětří. Ti, kdo zkusili otužování v bazénu nebo v lázních, tam stejný pocit nezažili, protože jim chyběla příroda kolem.
Otužilci většinou nechodí k vodě sami a raději berou s sebou přátele. Společné chystání, povídání a odpočinek u kávy po koupání jsou pro ně důležitou součástí celého zážitku. Parta navíc znamená větší bezpečí, když je voda ledová. Najde se ale i pár těch, kterým společnost narušuje klidné rozpoložení, nebo prostě nemají nikoho, kdo by s nimi šel.
Celý rituál začíná už před vstupem do vody. Otužilci se často nejdřív zahřejí během, na běžkách nebo svižnou chůzí k vodě, někteří využívají saunu. Když má voda kolem nuly, vydrží v ní nejvýše zhruba tři minuty. Pak se osuší, obléknou se a napijí se něčeho teplého, třeba čaje. Za hezkého počasí si ještě chvíli venku užívají klid.
Nikam nespěchají, ani před koupáním, ani po něm. Kdo s otužováním teprve začíná, měl by si na chlad zvykat postupně, ideálně pod dohledem. Při zdravotních potížích je dobré se nejdřív poradit s lékařem.
Ve švédské kultuře se koupání v ledové vodě často střídá se saunou, takže teplo a chlad jdou ruku v ruce. Sousední Finové mají saunovou kulturu od roku 2020 zapsanou na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V zemi s 5,5 milionu obyvatel jsou přes tři miliony saun, takže je má na dosah prakticky každý. Finové v nich očišťují tělo i mysl a tradičně je brali jako posvátné místo, kostel přírody.
Srdcem celého zážitku je löyly, pára, která vznikne po polití rozpálených kamenů vodou. Zvyky se předávají hlavně v rodinách, pomáhají ale také univerzity a saunové kluby. Veřejné sauny ve městech po padesátých letech skoro zmizely, v posledních letech se ale díky soukromým projektům vracejí.
Pro švédské otužilce se chladná voda stala rituálem, který jim pomáhá s tělem i s hlavou. V náročných obdobích jim dává oporu, v přírodě nacházejí klid a s přáteli sdílejí chvíle, na které se těší. Možná nejhezčí je na tom paradox, že právě v mrazu objevují teplo, které nosí v sobě.
Zdroje: Autorský text, Unesco, Finnish Government, studie: Engström, Å., Hägglund, H. & Lennkvist, M. (2025). The meaning of cold bathing in middle aged and elderly people in Sweden – a phenomenological hermeneutic study. International Journal of Circumpolar Health. PMID: 40738874.
