Prarodiče patří k nejopatrnějším řidičům široko daleko, a přesto na ně cestou k moři číhá past, o které se skoro nemluví. Vnoučata vzadu, kufr plný nafukovaček a před nimi stovky kilometrů. Nenápadné přípravy rozhodnou, jestli výlet klapne bez nervů.

Cesta autem s dětmi vypadá na první pohled jednoduše, protože jste si tím prošli v minulosti už s vlastními dětmi. Vyzvednete vnoučata, naložíte plný kufr věcí a vyrazíte k moři. Jenže to často dopadá tak, že se z bezstarostného plánu stane zkouška nervů už u prvního odpočívadla. Společné prázdniny dokonce až tří generací přitom nejsou žádnou výjimkou, naopak jde o pořádně rozjetý trend. Zkušenost prarodičů za volantem navíc hraje ve prospěch celé výpravy, protože jejich klidný a defenzivní styl jízdy dělá z babičky a dědy spolehlivý doprovod.

Tři generace míří k moři

Data, která shrnul projekt Senior bez nehod, tvrdí, že vícegenerační dovolenou volí přes polovinu evropských cestovatelů a pětina prarodičů už zvládla takzvanou skip-gen cestu, tedy výlet s vnoučaty bez rodičů. Další čtvrtina takovou jízdu teprve chystá.

Oproti zahraničí na tom nejsme vůbec špatně. Letní dovolenou plánuje 86 % obyvatel Česka, 64 % zamíří za hranice a více než polovina z nich pojede autem. Rodiče si oddechnou, vnoučata poznají místa z vyprávění babičky a dědy a všechny tři generace si k sobě najdou cestu blíž.

Doklady, na které se zapomíná

U cesty bez rodičů platí, že papírování hraje první housle. Každé dítě potřebuje vlastní cestovní pas nebo občanský průkaz, a to včetně kojence. Vyřízení pasu zabere zhruba měsíc, takže odkládání na poslední týden se nevyplácí. Ministerstvo zahraničí pro jízdu bez rodičů doporučuje notářsky ověřený souhlas rodičů. Ten by měl obsahovat identifikaci dítěte i doprovodu a překlad do jazyka cílové země. Vzorový má na webu přímo Ministerstvo zahraničních věcí.