Dovolená autem po Evropě obnáší víc než jen zabalit kufry a zapnout navigaci. Projděte si s námi, co zkontrolovat před jízdou, jaké doklady přibalit, na která místní pravidla si dát pozor a kdy raději zastavit a vyspat se.
Na dovolenou autem jezdí spousta Čechů, a právě proto to bereme často na lehkou váhu. Přitom přejezd přes hranice neznamená jen jiný jazyk na cedulích, ale i jiná pravidla a podmínky. Kdo přípravu na dovolenou podcení, riskuje pokutu, zbytečné zdržení nebo v horším případě nehodu, které šlo předejít doma v garáži.
Na dovolenou jedeme zpravidla s výrazně naloženějším vozem, než jsme zvyklí po zbytek roku. To mění jízdní vlastnosti, prodlužuje brzdnou dráhu, zhoršuje akceleraci a zvyšuje spotřebu. Těžké věci proto patří co nejníže a nejblíže k nápravě, aby nedocházelo k posunu těžiště.
V prostoru pro posádku přepravujeme pouze to, co skutečně potřebujeme mít po ruce. Nic na plato pod zadním oknem. Při prudkém brzdění mohou předměty z tohoto místa zranit posádku nebo se zaklínit pod pedály. Náklad na střešních nosičích zvyšuje těžiště i aerodynamický odpor, takže spotřeba roste se vzrůstající rychlostí prudce. Upevnění na střeše zkontrolujte po prvních několika kilometrech a pak při každé zastávce. Za vše odpovídá řidič.
Stav vozidla před cestou je základ, který spousta z nás přeskočí. Závady, které na první pohled nejsou vidět, se na delší trase projeví v nejhorší možnou chvíli. Vyplatí se zajít do servisu předem a nechat auto prohlédnout.
Pokud prohlídku provádíte sami, zaměřte se na funkčnost brzd, stav brzdových destiček a množství brzdové kapaliny. Ta by se měla měnit každé dva roky, při sešlápnutí pedálu se nesmí propadat.
Zkontrolujte stav a nahuštění pneumatik. Hloubka dezénu letní pneumatiky musí být minimálně 1,6 mm, při větším nákladu je nutné tlak kompenzovat vyšším huštěním dle doporučení výrobce. Doplňte provozní náplně, zkontrolujte osvětlení včetně mlhových a brzdových světel, stěrače a ostřikovače. Nezapomeňte ověřit termín technické prohlídky a měření emisí.
Před cestou zkontrolujte úplnost všech dokladů k vozidlu i svých vlastních. Nezapomeňte také na zelenou kartu v tištěné podobě, a pokud vyrazíte služebním vozidlem, tak mít u sebe potvrzení, že smíte s vozidlem vycestovat (kopie pracovní smlouvy v kastlíku je také výhodou). Nezapomeňte na mezinárodní řidičský průkaz tam, kde je vyžadován, a případně na zdravotní prohlídku. Pokud nosíte dioptrické brýle, přibalte náhradní pár.
Pravidla silničního provozu jsou v zemích EU většinou podobná, ale drobné odlišnosti existují a vyplatí se je znát předem. Třeba absolutní přednost tramvají, odlišné rychlostní limity nebo podmínky pro tažení přívěsu. Mladší řidiči, kteří mají průkaz méně než dva roky, na to doplatí nejvíce, protože v některých zemích na ně čeká nižší povolená rychlost nebo třeba zákaz jízdy v noci. Zjistěte si také, jestli trasa vede přes placené úseky nebo tunely a zda některé město na cestě neomezuje vjezd do svého centra.
Pohodlí řidiče je základem bezpečné jízdy a vše ostatní by mu mělo být podřízeno. Vzdálenost sedadla nastavte tak, aby při plném sešlápnutí spojkového pedálu byla noha mírně pokrčená a stehno nepřekonávalo odpor čalounění. Opěradlo seřiďte tak, aby zápěstí mírně natažené ruky dosáhlo na vrchol volantu. Vrchol opěrky hlavy by měl být nejméně ve výšce temene hlavy, ideálně ve vzdálenosti přibližně dvou centimetrů. Seřiďte všechna zpětná zrcátka a pohyblivý bod bezpečnostních pásů tak, aby pás procházel mezi krkem a ramenem.
Omezené vnímání a mikrospánek jsou velmi nebezpečné a nejčastěji přicházejí mezi jednou a třetí hodinou v noci, ale také odpoledne. Kritických je ale paradoxně posledních třicet kilometrů před cílem, kdy si řidič řekne, že to přece nějak dojede, protože okolí zná. Právě tam pozornost klesá nejrychleji. Většina nehod, které jsem hlásila jako pojišťovací agentka za klienty, se stala pár kilometrů před domovem, opravdu to nepodceňujte. Je lepší zastavit, na chvilku se projít kolem auta a pak zase vyrazit.
Za volant nesedáme ve stresu, nemoci ani pod vlivem léků tlumících pozornost. Příliš hlasitá hudba evokuje agresivní jízdu, příliš pomalá uspává. Silné zakouření ve vozidle pozornost snižuje, vůz je třeba pravidelně větrat. Před jízdou ani během ní nejezte tučná a těžká jídla, dbejte na pitný režim a pravidelně zastavujte. Při prvních náznacích mžitek, pálení očí nebo halucinací zastavte a odpočiňte si. Žádný energetický nápoj ani silná káva nejsou zárukou, že únava nepřemůže.
Ideální je trasu rozplánovat do více etap a spojit ji s návštěvou zajímavých míst. Odpočinek a relaxace se tak přirozeně prolínají s poznáváním. Cesta přestává být nutným přesunem a stává se součástí zážitku. Pokud máte elektroauto, nebo třeba auto na CNG, tak jste na zastávky zvyklí, plánování tras podléhá tankování a vás to nutí odpočívat více, než byste kolikrát chtěli.
Vždy myslete na to, že bezpečně řídit znamená řídit tak, abychom se do krizové situace vůbec nedostali. Kdo předvídá, co udělají ostatní, a sám se chová předvídatelně, ten krizím předchází. Rychlost přizpůsobte počasí, stavu vozovky a svým skutečným schopnostem, ne pocitu, že to zvládnete. Využijte i ostatní řidiče ve vozidle a střídejte se, uvidíte, že vám ta cesta pak uteče o to rychleji a příjemněji.
