Závratě, přehřátí, náhlá únava uprostřed dne. Za těmito příznaky nestojí vždy nedostatek vody, ale špatný výběr nápoje. Co pít při vysokých teplotách, kdy sáhnout po ionťáku a proč na složení nápoje záleží víc než na jeho množství?
Vedra se v Česku drží už pekelně dlouho a tělo reaguje rychleji, než stihnete sáhnout po lahvi s pitím. Spousta z nás se sice cítí hydratovaná, protože pije pravidelně, jenže výsledek neodpovídá očekávání. Přicházejí závratě, pokles výkonu nebo přehřátí organismu. Teploty nad 25 °C zvyšují pocení a s ním rostou i ztráty, které sama voda nedokáže pokrýt.
S každým decilitrem potu odchází z těla víc, než si během horkého dne uvědomujeme. Při intenzivní fyzické aktivitě ve vedru může ztráta tekutin dosáhnout 1 až 1,5 litru za hodinu, přičemž s vodou odchází i sodík. Ten má v těle nezastupitelnou roli, udržuje správný objem krve a bez něj srdce pracuje výrazně víc, než by muselo.
Jakmile sodíku ubude, tělo přestává odvádět teplo tak efektivně jako dřív. Výkon klesá, dostavují se závratě a pocit přehřátí, který nepomůže vyřešit ani další lahev vody.
Vypít hodně vody zní jako správné řešení, ale bez sodíku může situaci paradoxně zhoršit. Čistá voda zředí to, co v krvi zbyde, krevní objem se sníží a tělo se s horkem vyrovnává čím dál hůř. Výsledkem je únavný koloběh, kdy pijete, ale stále se cítíte vyčerpaně.
Sladké limonády a ovocné džusy přitom problém neřeší. Sodík v potřebném množství neobsahují a vysoký podíl cukru navíc zpomaluje vstřebávání tekutin v žaludku. Tělo tak čeká na hydrataci déle, než by bylo nutné. Tehdy přichází na řadu iontový nápoj.
Základ pitného režimu tvoří voda, ideálně vlažná nebo mírně vychlazená, případně ochucená citronem, mátou nebo plátkem okurky. Neslazené bylinné čaje z máty nebo heřmánku mohou pitný režim příjemně zpestřit bez zbytečných kalorií.
Část tekutin lze přijmout i prostřednictvím jídla. Meloun, okurka, jahody nebo pomeranče obsahují velké množství vody a zároveň dodávají tělu vitaminy a minerály.
Na druhé straně stojí alkohol, který vylučování vody z těla naopak urychluje. Energetické nápoje s vysokým obsahem kofeinu mohou při horku zatížit srdce víc, než je zdrávo. Káva v rozumném množství příliš nevadí, ale je dobré počítat s tím, že tělo po ní potřebuje o něco víc tekutin.
Lahev s vodou na stole, v tašce nebo v autě zaručí, že nápoj bude vždy po ruce. Spousta z nás pije nepravidelně prostě proto, že na pití zapomene. Připomínky v telefonu nebo propojení pití s každodenními rituály, například sklenice vody hned po probuzení nebo doušek při každé přestávce, pitný režim výrazně zlepší.
Spolehlivým ukazatelem hydratace zůstává barva moči. Světlá slámově žlutá barva signalizuje, že tělo má dost tekutin. Tmavá moč naznačuje opak a je čas sáhnout po lahvi dřív, než se dostaví žízeň.
Zdroje: Autorský text, Hygienická stanice hlavního města Prahy, Studie: Bandiera, D., de Bardonnèche, J., Margout-Jantac, D., Dubois, L., El Allaoui, N., Rubio, J. S. E., Aubin, J.-C., Racinais, S., Tessitore, A., & Pitsiladis, Y. (2025). Sweat sodium composition and sweat loss estimation through wearable sensors and predictive equations in dry and humid hot conditions. Frontiers in Physiology, 16.
