Zítra večer se nebe nad Českem změní a Slunce se schová za Měsíc. Zatmění Slunce patří k úkazům, kvůli kterým se vyplatí vyjít ven, jen to chce vědět, kdy přesně a jak. Dozvíte se, čím si oči ochránit a proč tmavé brýle z kabelky rozhodně nestačí.

Zítřejší podvečer nabídne oblohu, jakou tady jen tak neuvidíte. Z kotouče Slunce zůstane jen úzký zářivý oblouk a nad krajinou se rozprostře zvláštní, přitlumené světlo. Kdo zná Hru o trůny, možná by u toho prohlásil, že Noční král se blíží. Nicméně tahle chvíle láká zvednout hlavu a dívat se. Jenže pohled přímo do Slunce není zrovna bezpečný a zítřejší zatmění Slunce má jedno zrádné specifikum, o kterém je vhodné se zmínit.

Kdy zatmění Slunce v Česku začíná

Částečné zatmění Slunce proběhne již zítra, tedy ve středu 12. srpna, a bude pozorovatelné z celého Česka. Jen je zapotřebí najít správné místo a vyrazit včas. Začátek zatmění Slunce bude v 19:19, na maximum se dostane ve 20:13. Rozdíly mezi městy jsou velmi malé, takže když vyrazíte ven včas a najdete si místo s volným výhledem k západnímu obzoru, kde bude Slunce nízko, máte to téměř vše za sebou. Tedy pokud máte i pomocníky na pozorování, bez kterých jinak riskujete potíže se zrakem.

Jak pohled do Slunce škodí očím

Optický aparát oka soustředí sluneční paprsky na sítnici podobně, jako lupa svede světlo do jednoho žhavého bodu. Intenzivní světlo pak poškozuje světločivné buňky teplem i chemickými reakcemi. Nejvíce ohrožená je žlutá skvrna, odborně makula. Právě ta zajišťuje ostré centrální vidění, tedy čtení, řízení nebo rozeznávání tváří. Riziko vzniká už během několika vteřin přímého pohledu, a čím déle se do Slunce díváte, tím vyšší je pravděpodobnost trvalého poškození.

Pokud si dnes řeknete, že se tedy zastavíte pro nějaké ty brýle, diskuze pod příspěvky se již plní reakcemi, že sehnat brýle je nadlidský úkol.

Proč poranění sítnice nebolí

Sítnice neobsahuje receptory bolesti, takže o poškození v první chvíli vůbec nevíte. Krátce po pohledu se objeví jen oslnění nebo barevné skvrny podobné těm po pohledu do žárovky. Skutečný pokles ostrosti přichází až za několik hodin. Mezi první příznaky patří rozmazané centrální vidění, tmavá nebo světlá skvrna uprostřed obrazu, pokřivené linie a zhoršené vnímání barev.

U části postižených se zrak během měsíců zlepší, u jiných zůstává trvalý výpadek v centru zorného pole. Rozšířené je mezi lidmi přesvědčení, že se zakrytím většiny kotouče riziko snižuje, jenže tak to není. Zatmění naopak svádí dívat se déle, protože Slunce tolik neoslňuje, a škodlivého záření přitom zbývá pořád dost.