Bojíte se v zimě jezdit s autem do myčky a nejste si jistí, co mráz udělá s lakem nebo těsněním? Spousta řidičů řeší to samé. Sůl dokáže na karoserii napáchat pořádnou neplechu, jenže ani mytí v mrazu nemusí být bez rizika. Co z toho je vlastně menší zlo?
I obyčejná cesta do obchodu udělá z auta během zimy pořádného šmudlu. Sůl, kamínky a sníh tvoří kombinaci, která se na karoserii odhodlaně drží zuby nehty. Má vůbec smysl ho mýt? A je to vůbec dobrý nápad, když venku mrzne? To vše si projdeme do detailu.
Lak toho snese hodně, ale jakmile má auto někde rýhu, sůl se do ní dostane raz dva a vlhkost tam zůstává. A to je přesně chvíle, kdy začíná rez. Podvozek je kapitola sama pro sebe – špína se tam drží v každém záhybu, a když auto v zimě nemyjete, klidně se po pár měsících objeví první rezavé flíčky. A nejde jen o technický stav auta, špinavá okna a světlomety snižují výhled, což je v zimě zbytečné riziko.
Automyčky běžně fungují i v lehkých mrazech, ale existuje hranice, kdy už to není dobrý nápad. Pokud teplota padá hluboko pod nulu, zejména kolem -10 °C, je lepší návštěvu odložit.
Promrzlé auto může po kontaktu s teplejší vodou dostat tepelný šok a nejcitlivější jsou skla a přelakované části karoserie. V praxi to znamená, že je bezpečnější vyrazit do myčky po delší jízdě, kdy je karoserie i podběhy zahřáté. Zmrzlé čelní sklo by při prudké změně teploty mohlo prasknout, což je přesně ten typ problému, který nikdo řešit nechce.
V zimě často končím v situaci, kdy auto vypadá, jako by projelo solnou a bahenní lázní. Když jsem kdysi zajela do automyčky po krátké jízdě, dveře mi po vyjetí přimrzly tak, že jsem je ráno sotva otevřela. Od té doby se držím jednoduchého pravidla, že do myčky jedu až ve chvíli, kdy je auto opravdu prohřáté. A pokaždé ještě mám naplánovanou trasu po mytí auta, aby voda stihla odtéct ze spár a podběhů.
Ruční mytí je nejšetrnější, protože tlaková voda odstraní hrubou špínu ještě předtím, než se auto dostane ke kartáčům. V zimě je to důležité dvojnásob, protože ledové částečky na karoserii mohou fungovat jako brusný papír. Jenže ruční mytí má jednu slabinu – dostat se vapkou pořádně pod auto je skoro nemožné. A právě tam se drží nejvíc soli.
Průtahová automyčka má výhodu v tom, že auto předmyje obsluha a součástí programu bývá i oplach podvozku, který v zimě dává největší smysl. Bezkontaktní myčky jsou rychlé a šetrné, ale i tam platí, že auto musí být zahřáté a po mytí je potřeba ho nechat vyschnout. Pokud chcete mít jistotu, že se sůl dostane pryč i z míst, kam se běžně nedostanete, je automyčka v zimě jednoduše praktičtější než samotná vapka.
Ať už ale zvolíte jakýkoli typ myčky, velkou výhodou je navoskovaný lak. Vosk vytvoří tenkou ochrannou vrstvu, díky které se špína a sůl na karoserii drží mnohem hůř. Auto se pak špiní pomaleji, mytí je rychlejší a šetrnější a u starších aut vosk navíc pomůže zakrýt drobné nedokonalosti laku. V zimě je to malá věc, která udělá velký rozdíl.
V praxi se ukazuje, že zimní mytí není jednorázová záležitost, ale spíš pravidelná údržba. Auto se v tomhle období špiní rychleji než kdykoli jindy a sůl se drží v podbězích i ve spárách mnohem déle, než by člověk čekal. Ideální je proto zajet do automyčky zhruba 1× za 2 týdny, případně častěji, pokud se rychle střídá počasí a vy jste na silnici denně. Nejde o honbu za leskem, spíš o to, aby sůl neležela na stejných místech celé týdny. Když se mytí úplně vynechá, podvozek to pocítí jako první a případné opravy nejsou zrovna levné.
Zároveň platí, že není nutné pokaždé volit nejdražší program. Důležité je předmytí, oplach podvozku a dobré vysušení. Vosk má smysl hlavně u starších aut nebo tam, kde je lak už trochu unavený. U novějších aut jde spíš o bonus, který pomůže tomu, aby se špína tolik nedržela.
V praxi se osvědčuje jednoduchý postup. Auto zahřát jízdou, odstranit sníh a led z karoserie, zvolit program s předmytím a po vyjetí ještě chvíli jezdit. Pokud je venku opravdu tuhá zima, je lepší počkat na mírnější den. Zimní mytí není jen estetická záležitost, jde i o technický stav auta a o to, aby vás ráno nepřekvapily přimrzlé dveře nebo zamlžené světlomety. Když se dodrží pár základních pravidel, je automyčka v zimě spíš nutnost než zbytečný risk.
Zdroje: Garáž, Autosalon TV
