Říká se jim létající mušky, ale ve skutečnosti jde o něco mnohem záhadnějšího. Pohybují se přesně tam, kam se díváte, nikdy je nechytíte a oční lékaři je dlouho bagatelizovali. Výzkum z posledních let teď ukazuje, proč to mohla být vážná chyba.
Jasná modrá obloha, bílá zeď, světlá obrazovka počítače. Právě v těchto chvílích si toho všimnete. Něco se tam pohybuje, průsvitné čárky, klubíčka nebo drobné bublinky, které kloužou přesně tam, kam přesunete pohled. Nikdy je nezachytíte přímo, vždy jsou o kousek vedle. Spousta z nás to zná, málokdo tuší, co to skutečně je.
Oko není prázdná schránka. Jeho vnitřní prostor vyplňuje rosolovitá hmota zvaná sklivec, která tvoří podstatnou část objemu celého oka. Ve zdravém stavu je průhledný jako křišťál, tvořený jemnou sítí kolagenních vláken tak tenkých, že světlo jimi prochází bez jediného záchvěvu.
S věkem, ale i po úrazu nebo při některých očních onemocněních, se tato vlákna začínají shlukovat. Vznikají chomáčky, nitky nebo nepravidelné útvary, které jsou větší než vlnová délka viditelného světla. Od té chvíle světlo přestává procházet sklivcem nerušeně a začíná se na těchto útvarech lámat a rozptylovat. Výsledek vidíte vy jako pohyblivé tvary ve svém zorném poli.
Tady přichází první překvapení. Tato tělíska nemusí být vůbec neprůhledná. Studie britských vědců publikovaná v odborném časopise Bioelectromagnetics v roce 2021 ukázala, že i zcela průhledný útvar s nepatrně odlišným lomem světla dokáže způsobit výrazné potíže. Kolagen, ze kterého jsou tato tělíska tvořena, pohlcuje světlo jen minimálně. Téměř veškerá energie světla jím projde dál, ale změněná. Rozptýlená do stran.
Na sítnici pak nevznikne ostrý rovnoměrný obraz, ale obraz s tmavými místy a nepravidelnostmi.Čím blíže je tělísko k sítnici, tím ostřejší a výraznější stín vrhá. Vzdálenější tělíska naopak způsobují spíše rozmazané, mlhavé pocity, jako by se přes část obrazu přetáhl průsvitný závoj.
Právě tady to dlouhá léta drhlo. Pacient přišel s výraznými obtížemi, lékaři se podívali do oka a neviděli téměř nic. Vyšetření štěrbinovou lampou, což je standardní nástroj očního lékaře, zachytí světlo odražené zpět od struktur uvnitř oka. Jenže plovoucí tělíska (sklivcové zákalky) světlo téměř neodrážejí. Posílají ho rovnou dopředu, na sítnici pacienta.
Studie tento nepoměr přesně vyčíslila. Rozdíl mezi tím, co pacient na sítnici vnímá, a tím, co lékař při vyšetření vidí, může být desetitisícinásobný až milionový. Jinými slovy, lékař vidí prakticky nic, zatímco pacient vnímá výrazné rušivé útvary.
Výsledkem bylo, že generace pacientů odcházely z ordinací s ujištěním, že jejich obtíže jsou zanedbatelné nebo že si na ně prostě zvyknou.
Jeden z nejvýraznějších závěrů studie z roku 2021 se týká zornice. Její velikost přímo ovlivňuje, jak intenzivně plovoucí tělíska vnímáte. Úzká zornice, která se stáhne na jasném slunci nebo při pohledu na světlou plochu, zesiluje jejich efekt výrazně více než zornice rozšířená ve tmě.
Proto spousta z nás obtíže nejsilněji pociťuje právě venku za slunečného dne nebo při práci s počítačem v dobře osvětlené místnosti. Není to náhoda ani výplod fantazie. Jde o fyziku světla.
Plovoucí tělíska jsou velmi častá a ve většině případů nejde o nic nebezpečného. Přirozeně přibývají s věkem a řada z nás si na ně postupně přivykne, ale ne vždy je to dobře. Studie ale jasně ukazuje, že dlouhodobé obtíže, které výrazně snižují kvalitu vidění, dnes lékaři dokážou objektivně změřit pomocí testů kontrastního vidění. Právě ty mohou být podkladem pro rozhodnutí, zda má smysl uvažovat o dalším postupu.
Pokud vás plovoucí tělíska výrazně obtěžují a jejich vliv na každodenní život roste, je vždy správné o tom s lékařem otevřeně promluvit. Nejste v tom sami a vaše obtíže nejsou výplodem fantazie.
Zdroje: Autorský text, studie: Harmer, S. W., Luff, A. J., & Gini, G. (2022). Optical scattering from vitreous floaters; studie: Pushin, D. A., Cory, D. G., Kapahi, C., Kulmaganbetov, M., Mungalsingh, M., Silva, A. E., Singh, T., Thompson, B., & Sarenac, D. (2023). Structured light enhanced entoptic stimuli for vision science applications
