Jakmile magnolie vyrazí do květu, začnou u ní proudit davy s telefony v ruce. Obdivujeme ji, fotíme, sdílíme, pak ji celý rok přehlížíme. Přitom tohle je dřevina, která má co nabídnout i ve chvíli, kdy nekvete.
Každé jaro se to opakuje. Magnolie rozkvete dřív, než se okolní stromy vůbec probudí, zastavujeme se u ní, vytahujeme telefony a hledáme ten správný úhel. Dává to smysl, protože magnolie v plném květu vypadá nádherně. Velké, syté květy na holých větvích, bez jediného listu kolem.
Pak přijde léto, strom se schová do ostatní zeleně a zapomeneme na něj až do příštího jara. Škoda, protože za tou krásou se skrývá tisíciletá léčitelka, které moderní věda teprve začíná vzdávat hold.
Čínská medicína pracuje s magnolií přinejmenším od 11. století, jenže tamní lékaře nikdy příliš nezajímaly květy. Zajímala je kůra. Tu sbírali ze stonků a větví, sušili ji a zpracovávali do tinktur. Kůra magnolie lékařské obsahuje dvě látky, honokiol a magnolol, díky nimž má strom pověst, jakou má. Jsou to silné antioxidanty s protizánětlivými účinky a v praxi se používaly na potíže od úzkostí a nespavosti přes žaludeční křeče až po astma.
Honokiol a magnolol zasahují do aktivity receptorů v mozku, které řídí míru úzkosti a kvalitu spánku, přičemž na rozdíl od běžných léků na uklidnění nezpůsobují závislost ani ospalost přes den. Obě látky také pomáhají udržet kortizol v rozumných mezích, a kdo ví, co s člověkem dělá chronicky vysoký stres, pochopí, proč na tom záleží.
Ženy v menopauze pak v několika sledováních zaznamenaly při užívání výtažku z magnoliové kůry spolu s hořčíkem výrazné zlepšení nespavosti i celkové nálady.
Květy Soulangeovy magnolie, tedy té, kterou u nás potkáváme nejčastěji, jsou jedlé. Naopak grandiflora a hvězdokvětá stellata jsou hořké a ke konzumaci se tedy nehodí. Chuť jedlých květů se liší podle barvy, bílé a světle růžové mají jemnou citronovou příchuť, tmavší růžové připomínají zázvor nebo kardamom, tmavě fialové jsou výrazně kořeněné. Nakrájet je lze do salátů nebo na chleba, připravit z nich čaj, naložit do octa jako přílohu k těstovinám, nebo použít jako jedlou dekoraci na dortech.
Nakrájené okvětní lístky čerstvých květů vložte do sklenice, zalijte alkoholem o síle alespoň 50 % a nechte 4 týdny louhovat na tmavém místě. Sklenicí čas od času protřepejte, pak přeceďte do uzavíratelné lahvičky. Taková tinktura se tradičně používá při depresích, premenstruačním syndromu a menstruačních potížích. Kdo podmínky k výrobě nemá nebo se obává, najde extrakt z kůry magnólie běžně v e-shopech i prodejnách se zdravou výživou.
Magnolie je považována za bezpečnou, přesto se kombinace s léky na spaní nebo sedativy nedoporučuje, protože obojí ovlivňuje stejné receptory v mozku a výsledek nemusí být předvídatelný. Před zahájením užívání se vždy vyplatí probrat to s lékařem, zvlášť pokud už berete jiné léky nebo doplňky stravy.
Předci magnolie byli na planetě už s dinosaury, její léčitelská tradice sahá tisíce let zpět a vědecký zájem o ni rok od roku roste. Takže až ji příště potkáte v plném květu, klidně vytáhněte telefon, ale tentokrát už budete vědět, co se skrývá pod tím krásným povrchem.
Zdroje: zdraví - euro, Healthline, Zahrada.sk, Wikipedie, Vitalia
