Nevolnost při cestování zaručeně pokazí těšení na víkendovou jízdu k moři nebo na hory. Bledá tvář a pohled upřený do neznáma znamenají jediné. Hlava prostě nezvládá pohyb kolem sebe, ale rozbouřenému žaludku se dá velmi snadno pomoci správným fíglem.
Sedíte v autě, čtete si zprávu v telefonu a najednou to přijde. Žaludek se zničehonic sevře a tělo vysílá jasný signál, že něco fakt nesedí. Tento stav, kterému odborníci říkají kinetóza, potrápí v průměru kolem pěti procent cestovatelů. Mnohem náchylnější bývají ženy a hlavně malé děti od dvou do dvanácti let. Problémy přitom nezažíváme jen v autě, autobuse, letadle nebo na lodi. Nepříjemné pocity dokáže vyvolat i obyčejná jízda na kolotoči, skákání na trampolíně nebo houpání na houpačce.
Všechno se točí kolem obyčejného rozporu v našich smyslech. Vnitřní ucho se prostě nedohodne s tím, co zrovna vidí vaše oči. Tělu dělá největší hokej v hlavě to, když se auto nebo loď houpe do stran a do toho ještě skáče nahoru a dolů. Oči vidí nehybnou kabinu auta, zatímco ucho zachycuje každý náklon i zrychlení. Hlava dostane dvě protichůdné zprávy najednou a zpanikaří.
Nejhorší chybou bývá klopení zraku dolů do knížky, sledování videa nebo koukání do mobilu. Zpět do pohody vás totiž vrátí správný pohled z okna. Stačí zvednout hlavu a opřít ji pevně o opěrku, abyste omezili zbytečné pohyby. Sledování vzdáleného nepohyblivého předmětu nebo horizontu na cestě před vámi pomůže mozku srovnat rozhozené signály. Mně osobně pomáhá si na dlouhé cesty brát cestovní polštářek. Když neřídím, tak si v něm dobře odpočinu a méně mě to svádí koukat dolů.
Tento stav zdaleka nezahrnuje jen pověstný žaludek na vodě. Mezi hlavní příznaky patří ztráta rovnováhy a poměrně silná bolest hlavy. Prvotním varovným signálem bývá nápadná bledost v obličeji, studený pot a nadměrné slinění. Velmi nepříjemné jsou také náhlé závratě spojené se zrychleným dýcháním i tepem.
V rozbouřeném těle navíc dochází k extrémní přecitlivělosti na jakékoliv vnější podněty. Cestujícímu začne vadit i dříve nenápadný zápach jídla, voňavka v autě nebo hlasité zvuky z rádia. Pokud nepříjemné nutkání přejde přímo ve zvracení, člověk se cítí úplně vyčerpaný. Příznaky naštěstí obvykle samy vymizí ve chvíli, kdy pohyb ustane, například při zastavení auta.
Jakmile ucítíte první náznaky slabosti, jednejte bez zbytečného odkládání. Otevření okénka nebo zapnutí ventilátoru zajistí dostatečný přísun chladného čerstvého vzduchu, který udělá doslova zázraky. Hluboký nádech nosem a pomalý výdech pomáhají uklidnit zrychlenou tepovou frekvenci. Pokud je to možné, poproste řidiče o přestávku a projděte se po pevné zemi.
Obrovskou roli hraje také správná volba sedadla v dopravním prostředku. Vždy se usaďte po směru jízdy do míst s nejmenším pohybem. V autě a autobuse volte přední sedadla, na lodi se držte ve středním sektoru a v letadle vybírejte místa nad křídlem. Skvělým trikem bývá plánování delších cest na večer nebo noc, protože spánek přirozeně utlumí vnímání pohybu.
Svému trávení můžete výrazně pomoci vhodným režimem ještě před odjezdem. Nikdy nejezděte úplně hladoví ani přejedení. Vyhněte se těžkým jídlům, alkoholu i kouření. Skvělým pomocníkem z přírody bývá čerstvý zázvor, zázvorové bonbóny nebo nápoje. Velmi oblíbená jsou také homeopatika, která představují šetrnou variantu pro citlivější jedince.
Pokud přírodní metody nestačí, sáhněte po volně prodejných lécích z lékárny. Přípravky s obsahem moxastinu a kofeinu jsou vhodné pro děti už od dvou let. Pro dospělé a mladistvé od patnácti let lze využít účinný dimenhydrinát. Tyto léky podávejte patnáct až šedesát minut před začátkem cesty. Obecně platí jednoduché pravidlo, že čím dříve lék před nástupem nevolnosti podáte, tím rychlejší a spolehlivější efekt získáte.
Zdroje: Autorský text, IPVZ, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, studie: Rahimzadeh, G., Tay, A., Travica, N., Lacy, K., Mohamed, S., Nahavandi, D., Pławiak, P., Chalak Qazani, M., & Asadi, H. (2023). Nutritional and Behavioral Countermeasures as
