Postel doma obvykle postavíme prostě tam, kam se zrovna vejde a nebrání topení. Orientace postele se ovšem stala předmětem vážného spánkového měření mozkových vln. Výzkum odhalil, že jeden směr přináší klidnější noci, zatímco druhý je nenápadně, ale citelně narušuje.
Nedávno jsme doma předělali celé rozvržení pokojů. Skříně, stůl i postel dostaly nové místo podle toho, kam se zrovna vešly. Teprve po pár nocích mě napadlo, jestli jsme lůžko otočili správně. Zajímalo mě, jestli na umístění postele existuje pravidlo opřené o vědu, ne o pověry. Místo rad o proudění energie jsem narazila na spánkovou studii z roku 2019. Orientace postele v ní posloužila jako hlavní otázka pro tým z Finska a Íránu, který spáčům rovnou snímal mozek.
Zvířata dokážou magnetické pole Země vnímat a řídit se jím. Skot i jelení zvěř se při pastvě a odpočinku staví zhruba do směru mezi severem a jihem. Osobně jsem se podle nich na vsi i orientovala, kdy dorazí bouřka. Hospodářská zvířata byla přesnější než kdejaká předpověď počasí či výstrahy. Zpět ale k tématu spánku. Tak jako se chová skot, se řídí i ptáci na svých přeletech.
Vědci to popsali už dříve a na jejich pozorování navázal i finsko-íránský tým. Pokus s dobrovolníky, kteří dvanáct týdnů spali hlavou k jihu, naměřil nejnižší krevní tlak, tep i hladinu stresového hormonu kortizolu. Tělo tedy na směr spaní zareagovalo, mozkové vlny během spánku ale nikdo do detailu nestudoval.
Do experimentu se nejdříve přihlásilo 94 dobrovolníků, do finálního hodnocení jich postoupilo 21. Zbylých 73 vyřadily potíže se spánkem nebo chybný záznam z měření. Šlo o zdravé mladé lidi s průměrným věkem 23,5 roku, bez problémů se spánkem. Tým připravil dvě naprosto stejné místnosti o rozměrech 3 × 4 × 2,8 metru.
V jedné z nich mířila postel k severu a jihu, ve druhé napříč k východu a západu. Každý z nich absolvoval dvě odpolední zdřímnutí, to druhé s odstupem jednoho dne. Spalo se na spánkové klinice Baharloo Hospital v Teheránu. Speciální přístroj přitom po celou dobu zaznamenával jemné elektrické vlny mozku.
Rozdíl mezi oběma směry se ukázal být překvapivě výrazný. Lidé ve směru k severu a jihu prospali v průměru 1 hodinu a 38 minut. Ve směru k východu a západu to bylo jen 1 hodinu a 23 minut. Orientace postele tak sama o sobě protáhla spánek zhruba o čtvrt hodiny.
Silnější byly u výhodnějšího směru i takzvané alfa vlny, které podle autorů souvisejí s kvalitou spánku. Ve stejném směru zesílila i takzvaná théta pásma, která věda u spánku běžně sleduje. Mozek k severu a jihu navíc vytvářel více spánkových vřeten. Jde o krátké záblesky aktivity, které provázejí klidné a stabilní spaní.
Spaní napříč k východu a západu provázelo mnohem víc probuzení. Člověk se v tomto směru budil a přerušoval spánek podstatně častěji. Kratší a roztříštěná noc přitom oslabuje ukládání vzpomínek, na které se mozek ve spánku spoléhá. Delší nástup snové fáze provázel také spaní k severu a jihu. Stejný jev popsal už jeden výzkum z roku 1993. Autoři z toho usoudili, že magnetické pole Země spánek skutečně ovlivňuje.
Výsledky mají své hranice a autoři je sami přiznávají. Vzorek byl malý, spalo se jen přes den a šlo o mladé zdravé dobrovolníky. Přesto z toho vyplývá srozumitelný praktický vzkaz do každé ložnice. Jde o jedno z prvních měření svého druhu, které spánkové vlny mozku propojilo s návrhem ložnice.
Otočení postele nestojí nic a zvládnete ho bez velké námahy. Stejně dobře to poslouží při rozmisťování lůžek v hotelech a nemocnicích. Kdo se dlouhodobě budí a ráno vstává unavený, může lůžko nasměrovat k severu a jihu. V malém bytě ovšem postel často neotočíte, směr proto promyslete hned při zařizování. Klidnější noc někdy nezačíná u prášků nebo chytré spánkové metody, ale u obyčejného posunutí postele.
Zdroje: Autorský text, studie: Hekmatmanesh, A., Banaei, M., Sadeghniiat Haghighi, K. & Najafi, A. (2019). Bedroom Design Orientation and Sleep Electroencephalography Signals.
