Knihu si většinou vybíráme podle nálady, doporučení kamarádky nebo hezké obálky v oblíbeném knihkupectví. Napínavé detektivky, smutné romány i pravidelnost, s jakou se ke čtení vracíme, ale mohou leccos napovědět o tom, jak se uvnitř skutečně cítíme.
Večer s dobrou knihou patří k nejpříjemnějším způsobům, jak si odpočinout od práce, domácnosti i neustále pípajícího telefonu. Při výběru dalšího čtení ale málokdy přemýšlíme nad tím, proč nás to táhne zrovna k detektivce plné napětí nebo ke smutnému románu, u kterého spotřebujeme půlku balení kapesníků. Odpověď přitom může souviset s tím, jak se právě cítíme.
Na čtenářský vkus a psychickou pohodu se zaměřil výzkum publikovaný v odborném časopise Frontiers in Psychology. Do online dotazníku se zapojilo přes dva tisíce vysokoškoláků ve věku od 18 do 22 let ze sedmi čínských provincií. Studenti nejdříve popsali, jaké knihy mají rádi, o čem nejraději čtou, jakou náladu má mít příběh a jak často po knize sahají. Potom vyplnili testy na úzkost a depresi a jejich odpovědi následně vyhodnotil počítačový model.
Úzkost se objevila u více než pětiny studentů a známky deprese u 15 %. Počítačový model pak jen podle oblíbeného čtení odhadl, kdo z nich se s úzkostí nebo depresí potýká, s přesností přes 80 %. U úzkosti nejvíce napovídala obliba knih plných napětí, u kterých se do poslední stránky neví, jak to celé dopadne. Hned za ní se objevila témata války a míru a také to, že dotyčný sahá po knize jen jednou za čas.
Napínavý děj totiž podle autorky výzkumu dokáže čtenáře znejistit a nervozita z knihy se může přenést i na jeho náladu. Pravidelné čtení naopak pomáhá lépe zvládat vlastní emoce a díky němu si s různými problémy poradíme snáz, zatímco čtení jen nárazově může tuhle oporu oslabit. Stojí proto za to udělat ze čtení pravidelný zvyk a vracet se ke knihám co nejčastěji.
U studentů se známkami deprese vyšla na první místo záliba v knihách se smutnou atmosférou. Dále šlo o příběhy plné citů a emocí a o knihy, které nutí hodně přemýšlet o životě a jeho smyslu. Citlivější čtenář se do hrdinů snadno vžije, a když prožívají ztrátu, rozchod nebo zklamání, může si část jejich smutku odnést i do vlastního života. Pokud se příběh točí kolem bolesti a trápení, může podle výzkumu smutnou náladu ještě prohloubit.
Podobné je to s hloubavými romány a filozofickou literaturou. Přemýšlení nad velkými otázkami dokáže obohatit, jenže u někoho se může změnit v neustálé přemítání o vlastních starostech a nevyřešených problémech. Kdo se během čtení příliš zaobírá tím, co ho v životě trápí, může pak snadno propadnout pocitu bezmoci a beznaděje.
Průzkum proběhl jednorázově a zaměřil se výhradně na čtení. Samotný výzkum přitom připouští, že na úzkost a depresi mají vliv také další okolnosti, například podpora blízkých nebo osobní zážitky, které do výsledků vůbec nezahrnul. Dotazník navíc vyplnili jen mladí studenti z Číny, takže zjištění berte spíše jako zajímavé vodítko při výběru další knihy.
Z celého výzkumu nakonec plyne velmi jednoduché doporučení. Do knihovny se vyplatí přidat více odlehčených a pozitivních titulů, třeba humorné knihy nebo laskavé příběhy, u kterých se dobře odpočívá. Přehnaně napínavým a depresivním knihám je naopak lepší se spíše vyhýbat a nenechat se jimi úplně pohltit. A hlavně si ke čtení najděte pravidelný čas, protože i pravidelnost se na psychické pohodě podepisuje.
Zdroje: Autorský text, studie: Liu, Y. (2024). Multilayer perceptron-based literature reading preferences predict anxiety and depression in university students. Frontiers in Psychology, 15.
