Chybějící cestovní pas dokáže potichu rozhodnout o tom, kam vlastně letos vyrazíte na dovolenou. Přitom celé vyřízení zabere jen pár minut na úřadě a s předstihem vyjde na pár stovek. Vysněná destinace tak nemusí zůstat jen na fotkách v cizím mobilu.
Letní dovolená má úplně jinou náladu než ta, která začíná po prvním září. Z pláží zmizí davy i školou povinné děti a vy najednou chytíte zájezd nebo last minute za zajímavou cenu. Zářijový a říjnový termín proto láká čím dál víc cestovatelů. Proč se ale spokojit s klasickým cílem, když zlevní i destinace z vašeho dávného wish listu? Jestli vás od nich dělí jen chybějící cestovní pas, udělejte tomu konečně přítrž, jeho zařízení je totiž kupodivu snadné.
Po Evropě vám k cestování stačí většinou jen občanka a pas můžete nechat doma. Bez problémů s ní projedete celou Evropskou unii, k tomu Island, Norsko, Švýcarsko i malé Lichtenštejnsko. Tím ale výčet zdaleka nekončí. Občanka vám otevře dveře i o kus dál na jih a východ.
Beze všeho s ní zamíříte na Balkán, tedy do Srbska, Černé Hory, Albánie, Bosny a Hercegoviny i Severní Makedonie. Poslouží také v Gruzii a Moldavsku a nakonec i v malém Vatikánu či San Marinu. U Moldavska a Kosova platí jedna výjimka, uznávají jen novější občanky se strojově čitelnou a biometrickou částí.
Pozor na dva háčky, které vás mohou nepříjemně překvapit. Občanský průkaz slouží jako cestovní doklad výhradně svému držiteli, takže dítě zapsané u rodiče potřebuje vlastní. O průkaz pro potomka mladšího patnácti let přitom rodiče mohou požádat už od roku 2012. Při průjezdu přes třetí stát se navíc vyplatí ověřit, zda tamní úřady nevyžadují pas.
Právě v tomto bodě se láme spousta snů o dovolené. Jakmile touha míří dál za popsaný okruh zemí, obyčejná občanka přestává stačit a slovo dostává cestovní pas. Bez něj se výběr destinace zúží dřív, než vůbec začne. Vysněná dovolenková destinace tak často padá kvůli jediné drobnosti v šuplíku. Kdo doklad nemá nebo mu propadla platnost, obvykle mimoděk sklouzne zpět k bližším cílům. Cestovní pas přitom celý ten širší svět otevírá znovu dokořán.
Doba platnosti se liší podle věku a snadno vypadne z hlavy. Dětem do patnácti let vydrží pas pět let, starším rovných deset. O to snáze zapomenete na cestovní doklad, když máte delší pauzu od cestování, což určitě znají i řidiči, kteří léta nevyjeli na silnici a pak se diví, že řidičák je propadlý.
Jenže u platnosti dokladů není nutné sledovat jen to, jestli jsou platné, ale i další náležitosti. Řada států žádá při vstupu minimální zbývající platnost dokladu, klidně půl roku i více. Formálně platný pas tak může být na konkrétní cestu krátký. Před rezervací se proto hodí prověřit u cílové země podmínky vstupu, nutnost víza i pravidla případného tranzitu.
Žádost přijme kterýkoliv obecní úřad obce s rozšířenou působností a na místě trvalého pobytu vůbec nezáleží. Úřední formulář předem nevyplňujete, stačí dorazit osobně a přinést potřebné doklady. Základem je platný občanský průkaz, který doloží všechny údaje zapisované do pasu.
Pokud občanku nemáte, poslouží místo ní rodný nebo oddací list. Doklad o státním občanství úřad vyžaduje jen u prvního pasu žadatele bez trvalého pobytu v Česku. Kdo už jeden platný pas drží a shání druhý, připojí ještě krátké odůvodnění.
Za dítě podává žádost samozřejmě rodič a s sebou vezme jeho rodný list, občanský průkaz nebo dosavadní pas a k tomu svůj vlastní průkaz totožnosti. Náctiletý mezi patnácti a osmnácti lety navíc potřebuje souhlas zákonného zástupce s úředně ověřeným podpisem, případně ho rodič podepíše přímo před úředníkem.
Osobní návštěva má svůj důvod, úřad totiž pořizuje biometrické údaje. Sejme snímek obličeje a u žadatele staršího dvanácti let také otisky prstů. Celé podání žádosti pak trvá zpravidla kolem deseti minut i s podpisem.
Cenu i čekání držíte pevně ve svých rukou, tady se vyplatí puntičkářský partner, který to radši vezme do své správy. Standardní pas s třicetidenní lhůtou stojí dospělého 600 Kč, u dítěte do patnácti let jen 100 Kč a poplatek uhradíte rovnou při podání žádosti. Kdo si vybere převzetí u jiného úřadu, než kde žádal, připočte ještě 100 Kč před vyzvednutím.
Spěch na poslední chvíli se ovšem znatelně prodraží. Zkrácenou lhůtu do pěti pracovních dnů zvládne i běžný obecní úřad a dospělého vyjde na 3 000 Kč, dítě do patnácti let na 1 000 Kč. Kdo podá žádost na úřadě, ale pas si vyzvedne až na ministerstvu, zaplatí ve dvou dílech: dospělý 2 000 Kč při podání a 1 000 Kč při převzetí, u dítěte jde o dvakrát 500 Kč.
Nejrychlejší variantu do čtyřiadvaceti hodin vyřídí pouze Ministerstvo vnitra v Praze a právě u něj platíte nejvyšší sazbu. Podat žádost můžete i na běžném obecním úřadě a doklad si pak vyzvednout v Praze, jenže tím se cena rozpadne na dvě platby: nejdřív 4 000 Kč a při převzetí ještě 2 000 Kč. Rodiče dětí vyjde stejná cesta o poznání levněji, na 1 500 Kč a pětistovku.
O hotovém dokladu vás úřad zpravidla informuje SMS zprávou nebo e-mailem, vyzvednout si ho pak zajdete tam, kde jste žádali.
Klidná zářijová dovolená nezačíná až u odbavovací přepážky, ale doma nad kalendářem. Kdo si platnost pasu ohlídá s několikaměsíčním předstihem, promění celou věc v drobnou formalitu za pár stovek. A kdo ho nemá, tak teď už ví, že cestovní pas rozhodně není položka, která by vám provětrala účet. Vysněná destinace pak zůstane skutečnou volbou, ne jen snem, u kterého tiše povzdechnete nad promarněnou příležitostí.
Zdroje: Autorský text, GOV, Ministerstvo zahraničních věcí
