Zatímco většina evropských destinací čelí přetížení návštěvníky, existují místa, která jsou sice stranou, ale mají něco do sebe. Nejde o nedostupné končiny, ale o území s jezery a vinicemi, kde se večer sedí venku a místní si s vámi povídají.
Dovolená v Evropě dnes často znamená fronty na atrakce, selfie tyče na každém kroku a pocit, že musíte vstávat v pět ráno, abyste si udělali fotku v klidu. Existují ale místa, která turistický boom zatím minul. Nejsou to horské chaty v nedostupných končinách, ale normální vesnice a jezera, kde se prostě žije pomaleji a kde návštěvníci nejsou hlavní náplní místního života.
Jezero Prespa leží přesně tam, kde se potkávají Severní Makedonie, Albánie a Řecko. Je obklopené nízkými hřebeny a má atmosféru místa, které čas obešel. Najdete tu rybářské vesnice a rozsáhlé mokřady. Vesnice Stenje nebo Konjsko mají dřevěná mola, kde večer sedí místní a čekají na návrat loděk z ranního lovu.
Uprostřed jezera leží opuštěný ostrov Golem Grad, kam se dostanete lodí z makedonské strany. Ostrov má ruiny starých kostelů a hostí kolonie pelikánů, kteří sem každý rok přilétají. Mokřady kolem Prespy patří mezi nejdůležitější ptačí oblasti na Balkáně, protože se tu během tahu zastavují pelikáni, kormoráni, volavky a další druhy. Ideální místo pro nadšené amatérské i profesionální fotografy, kteří rádi fotí zvířata v divoké přírodě.
Z kopců nad jezerem máte výhled na všechny tři státy najednou. Místní restaurace připravují ryby přímo z jezera, fazolové pokrmy a další jednoduchá jídla podle balkánské tradice. Tempo je tu opravdu pomalé a večer se tráví venku u stolů, kde se povídá a nikdo nikam nespěchá.
Goriška Brda leží hned u hranic s Itálií a krajina tu připomíná Toskánsko, ovšem nacpané autobusy tu nehledejte, je tu klidněji než v Itálii. Vinařské usedlosti jsou rozeseté po kopcích mezi vinicemi, sady a olivovníky. Krajina mění barvy podle ročního období a každá návštěva vypadá jinak.
Malé kamenné vesnice jako Šmartno nebo Dobrovo mají pár ulic, lokální galerie a dvorky, kde vinaři nabízejí vlastní produkci. Degustace tu probíhají přímo u majitelů, ne v profesionálně zařízených sálech s průvodci. Mluvíte s člověkem, který zná každou vinici a vysvětlí vám, proč konkrétní láhev chutná právě tak, jak chutná.
Procházky mezi vinicemi vedou po cestách, kde téměř nikoho nepotkáte. Restaurace pracují se sezónními surovinami z okolních farem: pršut, sýry, domácí těstoviny, čerstvé ovoce. Atmosféra má slovinské i italské rysy zároveň, což dává oblasti specifický charakter. Hranice je jen pár minut cesty a můžete projít z jedné země do druhé téměř nepozorovaně.
Estonský ostrov Saaremaa leží v Baltském moři a nabízí úplně jiný typ klidu než jižní Evropa. Borové lesy, rašeliniště, větrné mlýny a pobřeží s balvany vytvářejí atmosféru severské divočiny, která je ale snadno dostupná a obydlená.
Kuressaare je hlavním městem ostrova. Je malé, má hrad, kavárny a lázeňskou tradici. Kolem města vedou cyklistické trasy lesem i podél pobřeží. Ostrov je rovinatý a aut tu jezdí málo, takže je ideální pro cyklistiku. Větrné mlýny v Angle jsou známé, ale nepůsobí jako turistická atrakce. Stojí v otevřené krajině a jsou součástí místního života. Majáky na ostrově mají každý svůj příběh: Sõrve, Kiipsaare nakloněný do moře, Panga na útesech.
Lidé sem jezdí za západy slunce, které jsou na Baltu překvapivě dramatické.
Pobřeží je kamenité a můžete se tu procházet hodiny a nikoho nepotkat. Estonská tradice saun a lázní je dostupná v malých rodinných penzionech. Kuchyně je severská a jednoduchá: ryby, žitný chléb, borůvky, lokální pivo.
Prespa, Goriška Brda a Saaremaa jsou místa, kam se lidé vracejí právě proto, že se nezměnila. Každá destinace má svůj charakter, ale všechny spojuje pomalý rytmus a absence davů. Můžete tam jet teď, než se o nich dozví ostatní.
Zdroje: My macedonia blog, Slovenia holidays, Wikipedie
