Trh s péčí o tělo a mysl trhá rekordy v ziskovosti, protože generace do pětatřiceti let do sebe investuje víc než kdokoliv před nimi. Jejich přístup k péči o zdraví se zásadně liší od toho, jak ho vnímaly předchozí generace. Mladí chtějí žít naplno, ne jen přežívat, a jejich životní styl se rychle stává inspirací.
Večer ve fitku vypadá jinak než před deseti lety, kdy tam byli hlavně kulturisti, kteří zvedali těžké váhy. Mladí po práci sledují makroživiny v mobilních aplikacích, nosí chytré hodinky a domlouvají si online konzultace s nutričními poradci.
Péče o zdraví už není jen luxusní víkendový wellness pobyt, ale denní rutina. Zatímco starší ročníky berou cvičení jako občasnou aktivitu, kterou zapijí s partou na pivě, generace do pětatřiceti z něj udělala životní prioritu. Globální trh se zdravím dosáhl hodnoty dvou bilionů dolarů a táhnou ho právě mladší spotřebitelé, kteří za prevenci a pohodu dávají víc peněz než jejich rodiče.
„Nechci dopadnout jako rodiče, kteří dřeli celý život, a místo užívání si života jen honili peníze,” říká Petr, dvaatřicetiletý programátor z Prahy. Podobně mluví i osmadvacetiletá Michaela, která pracuje na zkrácený úvazek jako grafička. „Vidím mámu, která má v 52 letech cukrovku, vysoký tlak a bolí ji záda. Celý život makala, a teď chodí po doktorech. To nechci.”
Generace do pětatřiceti za péči o sebe utrácí víc než jejich rodiče a rozhodně to není proto, že by měla moc volného času. Zdraví pro ni není žádný bonus k životu, ale základní podmínka fungování.
Mladí kupují zdravou výživu, platí si aplikace, které sledují nejen pohyb a kalorie, ale i duševní pohodu. Chodí na kurzy zaměřené na regeneraci i osobní rozvoj. Často volí zkrácené úvazky nebo flexibilní pracovní dobu, i když to znamená nižší příjem.
Společnosti reagují a dělí spotřebitele do pěti skupin podle toho, jak se starají o svoje zdraví. Největší nárůst je aktuálně u zdravé výživy, komplexní péče o duševní stav a placených akcí zaměřených na prevenci. Zdraví se dneska neřeší, až když něco bolí, je to každodenní rutina.
Polovina návštěvníků amerických fitcenter říká, že cvičení patří k jejich identitě. U generace do třiceti je to dokonce 55 % dotázaných. Pohyb se propojil s tím, jak se mladí vnímají. Kdo pravidelně cvičí, o sobě už neříká jen, že chodí do posilovny, ale že je fit. To je velký rozdíl.
Chytré hodinky a náramky sledují kroky, tep, spánek i kalorie. Dávají data, která motivují pokračovat a zpětnou vazbu, kterou dřív nikdo neměl. Zařízení nesledují jen pohyb, ale celkový zdravotní stav. Dneska je má skoro každý, kdo to s fitness myslí vážně.
Firmy zavádějí programy zdraví na pracovišti, protože zdraví zaměstnanci prostě fungují lépe. Nabízejí benefit v podobě kvalitní kávy, čerstvého jídla nebo příspěvku na sport. Práce na dálku přinesla problémy se stresem a sedavým způsobem života, programy na podporu aktivity se pak vyplatí všem.
Skoro polovina spotřebitelů kupuje jídlo podle toho, co jim dá z hlediska zdraví. Nejde už jen o to nebýt hladový, ale aby jídlo tělu něco dalo. Vitamíny, minerály, podpora imunity, lepší trávení. Potraviny se dneska berou jako nástroj prevence. Mladá generace ignoruje trh s polotovary, radši si zaplatí zdravé krabičky, kde bude jídlo složené přesně podle jejich potřeb.
Technologie pomáhají i při relaxaci. Přístroje na úlevu od stresu, zařízení na zlepšení spánku nebo na tlumení hučení v uších. Péče o sebe dneska neřeší jen tělo, ale taky hlavu. Mladší generace aktivně hledá praktiky všímavosti a používá moderní pomůcky na snížení stresu.
Estetické zákroky nejsou jen záležitost krásy. Studie ukazují, že dokážou snížit příznaky úzkosti až o 73 procent. Když se někdo cítí líp ve své kůži, snadněji navazuje vztahy, víc se soustředí a celkově má lepší náladu. Moderní kosmetická stomatologie nebo jiné profesionální služby dokážou změnit nejen vzhled, ale hlavně sebevědomí.
Mladší generace, která se cítí atraktivnější, uvádí lepší schopnost soustředění a jasněji myslí. Když se na sebe někdo rád podívá do zrcadla, má to vliv na celý jeho den. Ovlivňuje to vztahy s ostatními i pracovní výkon.
Sedmdesát procent pacientů dneska upřednostňuje online objednávání termínů a řešení dotazů přes různé aplikace. Digitální samoobsluha šetří čas a dává větší kontrolu nad vlastním zdravím. Není potřeba čekat ve frontách ani vyplňovat hromady papírů.
Digitální pomocníci odstraňují geografické bariéry, takže i obyvatelé vzdálených oblastí mají přístup ke kvalitní zdravotní péči. Chytré hodinky posílají data přímo lékařům, kteří je sledují v reálném čase. Produkty pro péči o zdraví se doručují až domů během pár dní.
Mladší generace ukázala, že prevence funguje mnohem líp než řešení problémů až ve chvíli, kdy už něco bolí. Jejich investice do péče o sebe nejsou zbytečné utrácení, ale promyšlená strategie.
Chtějí si užívat kvalitní život teď, ne až v důchodu, ke kterému možná ani v plné kondici nedojdou. Vidí na příkladu svých rodičů, jak dopadá tělo po desetiletích dřiny. Proto radši volí menší příjem a víc času na sebe než opačně. Zdraví berou jako každodenní práci na sobě, ne jako jedinou návštěvu u doktora za rok.
Generace Z, ale i mileniálové tak nastavují nová pravidla a ukazují, že investice do sebe samého není sobectví, ale nutnost. Starší ročníky mají teď šanci se od nich něco naučit.
Digitální nástroje, dostupné fitness služby a moderní přístupy k výživě jsou dnes běžně k dispozici. Změna přístupu ke zdraví není otázka věku, ale rozhodnutí. Jedinou otázkou zůstává, jestli chceme žít naplno teď, nebo se spokojíme s tím, že si život užijeme možná jednou v budoucnu, pokud na to budeme mít ještě sílu.
Zdroje: Freebeat
