Hotovost v peněžence leží týdny, někdy měsíce, a nakonec skončí zpátky na účtu téměř nedotčená. Přitom stejná částka zmizí online během pár minut bez jediného záchvěvu svědomí. Nejde o náhodu ani slabou vůli. Mozek prostě hraje podle jiných pravidel.
Peněženka plná hotovosti se týdny jen přesouvá z kapsy do kabelky a zpátky. Nakonec její obsah vložíte na účet skoro celý. Přitom stejná suma na kartě nebo v aplikaci zmizí překvapivě rychle a tiše, klidně v noci během scrollování na mobilu, protože to nutně potřebujete mít doma. Za tímto rozdílem stojí konkrétní psychologický mechanismus, který vědci zkoumají už dvě desetiletí.
Když předáváte bankovku, mozek to registruje jako skutečnou ztrátu. Fyzický kontakt s penězi spouští nepříjemný pocit, který psychologové označují jako „bolest z placení“. Vědci Dan Ariely a Drazen Prelec ho popsali v roce 2003 a digitální platby ho od základu mění.
Při platbě kartou nebo telefonem žádný fyzický předmět nemění majitele, žádný vizuální signál neukazuje, že něco ubývá. Transakce proběhne za zlomek sekundy a mozek ji nezařadí do stejné kategorie jako výdaj z peněženky. Utrácíte víc, aniž byste to vnímali jako utrácení.
Peníze v hotovosti mají i další výhody, ale osobně vnímám, že když je mám u sebe a musím si je před útratou rozměnit, už to mě odradí od koupě a radši tu bankovku zandám zpět. To se vám na e-shopech nestane.
Studie publikovaná v roce 2025 v odborném časopise Behavioral Sciences zkoumala přes 1 100 pravidelných uživatelů digitálních plateb. Vědci Naeem Faraz a Amna Anjum z univerzit v Šanghaji pojmenovali tento jev termínem „Spendception“, tedy zkreslené vnímání vlastního utrácení.
Podle jejich výsledků digitální platby snižují psychologickou viditelnost výdajů. Platíte telefonem, ale nepociťujete, že vaše zdroje klesají. K tomu se přidává falešný pocit kontroly. Bez hmatatelné zpětné vazby mozek podceňuje, kolik peněz skutečně odchází. Rychlost transakce tento efekt ještě zesiluje.
Snížená psychologická bariéra má přímý dopad na neplánované nákupy. Výzkum z roku 2025 potvrdil, že právě impulzivní nákupy tvoří most mezi zkreslením vnímání utrácení a celkovým nárůstem výdajů. Nejdřív klesne vnitřní odpor, pak přijde nákup, který jste neplánovali.
Nakupování se stává téměř automatickým. Studie popisuje, že bezproblémový průběh digitální transakce zkracuje čas na rozmyšlenou a snižuje vědomou účast při rozhodování o nákupu.
Výzkum přinesl i genderový rozměr. Ženy vykazovaly vyšší citlivost na efekt zkreslení vnímání utrácení a byly náchylnější k impulzivním nákupům při digitálních platbách. Vědci to přičítají společenským normám, které u žen podporují emoční projevy a nakupování jako způsob regulace nálady.
U mužů byl přímý efekt slabší. Autoři studie to vysvětlují tlakem tradičních maskulinních norem, které kladou důraz na sebekontrolu a racionální rozhodování. Ani u nich ale digitální platby psychologickou bariéru neodstraní úplně.
Hotovost má jednu nenápadnou superschopnost. Její fyzická přítomnost neustále připomíná, kolik peněz vám zbývá. Vidíte ji, cítíte a přepočítáváte. Tento průběžný kontakt funguje jako přirozený brzdicí mechanismus, který digitální platby nemají. O to více teď chápu strýčka Skrblíka, který se v těch penězích i koupal. Kdyby to chudák měl na účtu, takovou radost by mu to asi ani nedělalo.
Aplikace bank naopak dávají přehled výdajů až zpětně. Do té doby mozek pracuje bez aktuálních dat. Utrácí v informačním vakuu, kde každá transakce připadá menší, než ve skutečnosti je. Nicméně se některé aplikace stále vylepšují a už je možné si hlídat, kolik peněz vám zbývá do výplaty. Což mě přivádí k myšlence, kam finanční gramotnost spěje, když i na to je nutná funkcionalita v bankovnictví navíc.
Tento efekt lze vědomě korigovat. Studie doporučuje využívat nástroje pro sledování výdajů, které digitální platební platformy nabízejí, například měsíční přehledy v bankovních aplikacích. Průběžná viditelnost výdajů vrací mozku informaci, kterou digitální platby přirozeně potlačují, a vede k uvědomělejšímu nakládání s penězi.
Nejde o návrat k hotovosti za každou cenu. Jde o to nepřijít o pocit, že peníze skutečně odcházejí. Mozek ten signál potřebuje. Jakmile ho dostane zpátky, rozhoduje lépe.
Zdroje: Autorský text, Studie: Faraz, N., & Anjum, A. (2025). Spendception: The psychological impact of digital payments on consumer purchase behavior and impulse buying.
