Elektrokola prošla za poslední roky výraznou proměnou a důvod, proč po nich sahá čím dál širší okruh lidí, není jen výrazně nižší cena. Změnily se pohonné jednotky i baterie, a právě tohle stojí za tím, že dnes dávají smysl úplně jiným lidem.
Sluníčko vykouklo a s ním i první cyklisté. Někteří opráší staré dobré kolo, jiní letos poprvé vážně přemýšlejí o tom, jestli není čas na změnu. Elektrokolo přitom dlouho neslo nálepku pomůcky pro ty, kteří kondičně nestíhají, nebo hračky pro ty, kteří mají peněz dost a nevědí, co s nimi. Ani jedno už dnes neplatí.
Technologie pohonných jednotek a baterií se za posledních pár let posunuly natolik, že elektrokolo přestalo být kompromisem a stalo se pro spoustu lidí prostě nejlepší volbou, jak se dostat kamkoliv bez starostí. Jenže vybrat to správné kolo není úplně jednoduché a prodejci vám leccos neřeknou, dokud se nezeptáte.
Tohle je první otázka, kterou byste si měli položit, a přitom ji většina lidí při výběru přeskočí a jde rovnou k ceně. Elektrokolo na každodenní dojíždění po městě vypadá úplně jinak než kolo na výlety v kopcích, protože se liší typ motoru, geometrie rámu i nároky na baterii, a každá z těchto věcí přímo ovlivňuje, jak kolo v daném prostředí slouží. Kdo si pořídí horské kolo na jízdu do práce, platí zbytečně a tahá každý den zbytečná kila navíc. Kdo si vezme lehké městské kolo a vyrazí s ním na Šumavu, zjistí při prvním delším kopci, proč se tohle rozhodnutí nevyplácí.
Výrobci v katalozích uvádějí dojezd klidně 80 až 200 kilometrů na jedno nabití a technicky vzato nelžou, jenže tyhle hodnoty platí za podmínek, které při běžné vyjížďce prostě nemáte. Levnější kola dojedou v praxi 30 až 60 kilometrů, střední třída s baterií 500 až 630 Wh pak 60 až 120 kilometrů, ale jen tehdy, když jedete po rovině a motor příliš nenamáháte.
Do toho vstupuje váha jezdce, protože čím těžší člověk, tím rychleji se baterie vybíjí, a pak je tu zima, která tohle ještě zhoršuje. Lithiové akumulátory pod nulou nefungují naplno a klidně ztratíte pětinu až třetinu kapacity jen proto, že venku mrzne. Katalogové číslo berte jako orientační, ne jako garanci.
Elektrokola startují přibližně od 19 000 korun, ale za tuhle cenu je baterie malá a motor méně výkonný, takže na kratší výlety po rovině to stačí, do kopců s ním ale moc nevyjedete. Za 40 000 až 80 000 korun dostanete kolo s pořádným motorem, solidní baterií 500 až 630 Wh a výbavou, se kterou se dá jezdit bez kompromisů.
Nad 100 000 korun jsou karbonové rámy a baterie přes 700 Wh, ale tam už platíte i za značku. Baterie přitom tvoří zhruba třetinu ceny celého kola a při výměně zaplatíte od 8 000 do 25 000 korun, takže levné kolo s neznámou baterií se může časem pořádně prodražit. Lithiové akumulátory zvládnou 600 až 1 000 nabíjecích cyklů, v praxi to při běžném ježdění vychází na několik let a provoz vychází na 2 až 3 koruny za jedno nabití.
Povinné ručení pro elektrokola zákon nevyžaduje, vztahuje se pouze na elektrokoloběžky splňující určité parametry. Přesto se bez pojištění obejít nevyplatí, protože jen v roce 2024 se průměrná škoda za ukradené kolo v Česku vyšplhala na 31 000 korun a v Praze se přehoupla přes 46 000 korun, přičemž pražská policie vyřeší jen každý desátý případ.
Pojistit kolo za 100 000 korun vyjde mnohdy dráž než povinné ručení na starší auto, což většinu majitelů odradí, jenže tohle srovnání postrádá smysl ve chvíli, kdy kolo zmizí. Pozor navíc na podmínky smlouvy, protože pojišťovny rozlišují prostou krádež od krádeže vloupáním a výluky bývají vázány na konkrétní místa nebo denní hodiny.
Elektrokolo je pořád dost velká investice, a proto se vyplatí řešit i detaily, které se na první pohled nezdají podstatné. Kdo si vybere kolo podle toho, kde skutečně jezdí a co od něj čeká, získá parťáka na několik let. Vyzkoušejte si elektrokolo v půjčovně a uvidíte, jestli právě vám sedne tento způsob dopravy.
Zdroje: vlastní dotazování, ebike, Studie publikovaná v časopise International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity (2018), Bourne J. E. a kol.
