Útočník často nevypadá jako někdo, koho byste se měli bát. Může zazvonit jako opravář, zastavit vás s prosbou o radu nebo nabídnout odvoz. Jak si násilníci vybírají oběti a jak se k nim dostanou, ukáže, kdy zpozornět a kdy raději vzít nohy na ramena.
Večer se vracíte domů, v jedné ruce taška s nákupem a ve druhé klíče. Myšlenky už běží k večeři a k tomu, co ještě zbývá zařídit. Právě v takových všedních chvílích máte pozornost spíš u svých starostí než u toho, co se děje kolem vás. Kdo ví, jak si násilníci vybírají oběti a čeho si všímají jako první, dokáže se i v nečekané situaci rozhodovat s chladnější hlavou.
Výběr oběti většinou není dílem náhody. Pachatel si předem zvažuje, jak snadno se k dané osobě dostane, jaký odpor od ní může čekat a jak velké je riziko, že ho někdo uvidí. Náhoda přitom hraje roli hlavně v tom, kde a kdy se cesty obou zrovna zkříží. Pachatelé si mimo jiné všímají toho, kdo je roztržitý a nedává pozor.
Osoba zabraná do telefonátu nebo soustředěná na jinou činnost pro ně bývá snazším cílem. Lákavý je pro ně i ten, od koho nečekají větší odpor nebo kdo má pozornost otupenou alkoholem. Svou roli hraje také čas a místo. Nejvíce takových případů se odehraje brzy ráno nebo pozdě večer, a to tam, kde je pusto a pachatele nemá kdo vyrušit. Kdo si oběť vyhlédne dopředu, chce mít jistotu, že mu do toho nikdo nevstoupí.
K vytipované osobě se pachatel může dostat třemi hlavními způsoby. Prvním je lest, při které hraje předem promyšlenou roli. Přistoupí bez zjevných obav, na něco se zeptá nebo poprosí o laskavost, případně sám ochotně nabídne pomoc. Skutečné úmysly ukáže teprve tehdy, když má navrch, například jakmile si k němu dotyčná osoba přisedne do vozu.
Druhou možností je bleskový útok, kdy pachatel jedná okamžitě a bez jakéhokoli varování. Třetí cesta stojí na momentu překvapení. Pachatel si v takovém případě vyhlíží místa, jako je vchod do domu, výtah nebo liduprázdná cesta. Dotyčnou osobu si obvykle vybere s předstihem a skrytě ji pozoruje. Lest přitom patří k velmi častým způsobům. V jednom zahraničním výzkumu dávala téměř polovina sledovaných pachatelů přednost nenápadnému přiblížení před okamžitým útokem. Sami vysvětlovali, že se díky lsti dostanou k oběti bez rozruchu a bez vyrušení.
Obava z neznámého muže v tmavé ulici je pochopitelná, skutečnost bývá ale pestřejší. Riziko se týká i vztahů se známými, a dokonce i s příbuznými. Policie se o takových případech přitom často nedozví, oběti je totiž většinou nenahlásí. Pachatel, který plánuje dopředu, navíc často začíná u osob, jejichž zvyky a okolnosti dobře zná.
Pokud se chystáte na rande s někým, koho znáte jen krátce, buďte ve střehu. První schůzky je bezpečnější prožít mezi ostatními, třeba v restauraci, na výstavě nebo na výletě s kamarády. Soukromí počká, dokud se nepoznáte blíž.
Bezpečnost začíná už u vlastních vchodových dveří. Kukátko má smysl jen tehdy, když ho opravdu používáte, takže před otevřením vždy zjistěte, kdo zvoní. Dobře poslouží i rádio hrající ve vedlejší místnosti nebo předstíraná výměna pár slov s partnerem, který doma ve skutečnosti není. Děti by zase měly vědět, že cizím nemají prozrazovat, že jsou doma bez dospělých, a dveře nikomu neznámému nesmí otevřít.
Osobní údaje si nechte pro sebe, ať už vám volá neznámé číslo, nebo si s cizím člověkem píšete na internetu. Stopování se vyhněte, a to i v roli řidiče, který by měl neznámému zastavit. Jestli se vám zdá, že se za vámi nějaký vůz drží podezřele dlouho, zastavte tam, kde je rušno a světlo. Hodí se čerpací stanice, supermarket, hasičská zbrojnice i policejní služebna.
Po setmění je lepší mít společnost a vybírat ulice, kde svítí lampy a pořád někdo prochází. Kratší cesta přes park nebo neosvětlený průchod za ušetřené minuty nestojí, delší a bezpečnější trasa dává větší smysl. Pokud se domů vracíte pozdě pravidelně, obměňujte trasu. Po alkoholu pozornost slábne, proto mějte pití pod kontrolou a dejte na vlastní intuici. Jakmile vám nějaké místo nebo situace nesedí, odejděte.
Základem ochrany v podobných situacích je dobrá připravenost. Vyplatí se mít předem promyšlený plán, jak byste v ohrožení reagovali. Kdykoli je to možné, z vyhrocené situace odejděte nebo ji zkuste uklidnit domluvou. U sebe můžete nosit ochranný sprej nebo osobní alarm. Obojí má ale smysl jen tehdy, když si jeho použití předem natrénujete.
Užitečný je i kurz sebeobrany, kde si pod dohledem vyzkoušíte jednoduché základní prvky. Když na obranu skutečně dojde, nešetřete hlasem a jednejte rozhodně. Největší šanci máte s reakcí, se kterou útočník vůbec nepočítá.
Myšlenka, že se vás něco podobného týkat nemůže, bývá zrádná. Riziko si často nechceme připustit a nad opatrností pak snadno zvítězí zvědavost. Cílem ale není podezírat každého, kdo zazvoní u dveří nebo se zeptá na cestu. Stačí vědět, na co si dát pozor, a v klidu si osvojit pár jednoduchých návyků. Kdo zná varovné signály, pozná včas chvíli, kdy je lepší poděkovat, otočit se a odejít.
Zdroje: Autorský text, Policie ČR, studie: Abdelaziz, D. K. A. (2024). Criteria for the Criminal's Selection of the Victim: A study in Criminology and Victimology. Migration Letters; studie: Rossouw, Z., Beauregard, E. & Chopin, J. (2024). Stranger Danger: Analyzing Offender Behaviors Based on Victim Approach Tactics in Sexual Homicide. Behavioral Sciences & the Law. PMID: 39643921.
