Změna času nás čeká v noci z 24. na 25. října a s ní obvyklé dohady o tom, jak moc nám posouvání hodin uškodí. Rozsáhlý přehled výzkumů z desítek zemí světa ale nabízí daleko střízlivější pohled a podzimní změna v něm nevychází ani zdaleka tak černě.
Se změnou času bojuji vždycky, a to už od malička. Jednou jsem dokonce usnula vestoje na zastávce, když jsme ráno jeli do školy, a sourozenci mi to předhazují dodnes. Nebyla jsem v tom ovšem úplně sama. Ani naše domácí zvířata nebyla ve své kůži a kocouři byli hodně naštvaní, že nejsme vzhůru, když přišli včas jako vždy.
Nejvíce mi dává zabrat jaro, kdy hodina spánku zmizí. Přispat si na podzim mi takový problém nedělá, jenže každý posun hodin mě stejně rozhodí. Druhý den a celý následující týden se s tím peru a často i onemocním, protože jsem oslabená. Poslední dva roky se proto snažím upravovat vstávání a spaní s předstihem. Nedávno jsem narazila na rozsáhlý přehled výzkumů o tom, jak posouvání hodin působí na naše zdraví, a jeho výsledky mě opravdu zaujaly.
Letos se hodiny vrátí v noci ze soboty 24. na neděli 25. října, kdy se ve tři hodiny ráno posunou zpět na druhou. Kolem posouvání hodin se každý rok strhne stejná debata. Jedni by střídání času nejraději hned zrušili, další řeší, jestli by pak měl platit trvale letní, nebo zimní čas. Kdo se ale podívá, co o našem zdraví říkají výzkumy z desítek zemí, zjistí, že černobílé to rozhodně není.
Spánkové a lékařské společnosti v posledních letech opakovaně volají po zrušení změn a trvalém zimním čase, mimo jiné kvůli ztrátě spánku. Dostupná data ale dávají dohromady pestřejší obrázek. Některé věci se po změně opravdu zhorší, jiné se naopak zlepší a u spousty dalších žádný rozdíl vidět není. Na úplně pevné závěry je ovšem ještě brzy, protože skutečně kvalitních výzkumů zatím mnoho nevzniklo.
Jarní posun hodin vychází v přehledu hůře. Vědci zjistili, že v prvních týdnech po něm mírně stoupá riziko infarktu, nejjasněji je to vidět hned v prvním týdnu. Podzimní návrat k zimnímu času vypadá příznivěji. Podle výzkumu z Itálie po něm ubylo pracovních úrazů a v datech z Ameriky se krátce po změně dokonce objevilo o něco méně úmrtí.
Rozdíl mohou pocítit i ti, kdo pravidelně trpí migrénou. Po jarní změně se jim záchvaty mohou zhoršit, po podzimní naopak zmírnit. V obou případech se to ale projevilo až zhruba po dvou týdnech, takže kdo se s migrénou potýká, by měl s tímto zpožděním počítat. Úleva po podzimním posunu hodin tedy nepřijde hned druhý den.
Po jarní změně se čas usínání a probouzení posune podle dostupných dat výrazně méně než o celou hodinu na budíku. Po podzimní změně se spánek může krátkodobě prodloužit. Úplně jisté to ale zatím není, protože spánek se po změně času zkoumal většinou jen na malých skupinách a často jen krátce.
Na psychiku podle dostupných dat změna času jasný vliv nemá. S vážnějšími potížemi, jako jsou deprese, se posun hodin zatím jasně spojit nedá a výsledky jednotlivých výzkumů se v tom rozcházejí. Málo spolehlivých dat existuje také o vnitřních biologických hodinách, které sladí naše tělo se střídáním dne a noci.
Podle vědců hodně záleží na tom, jak pevný máte denní režim. Kdo musí vstávat do práce nebo do školy na minutu přesně, zažije změnu skokově ze dne na den. Kdo má volnější pracovní dobu nebo pracuje z domu, může se přizpůsobit postupně a dopady pak mohou být menší. Po jarní změně mohou mít kratší spánek hlavně dospívající, kteří brzy ráno vstávají do školy.
Na tom, jestli patříte mezi sovy, nebo ranní ptáčata, podle dosavadních výzkumů zatím jasně nezáleží. Zkoumalo se to ale jen málokdy, takže se to v budoucnu ještě může ukázat jinak. Roli může hrát i celkový zdravotní stav, se kterým do posunu hodin vstupujete, protože každý na změnu reaguje trochu jinak.
Datum změny známe dlouho dopředu, takže se na ni dá v klidu připravit. Ideální je posouvat spánek i jídlo postupně ještě před samotnou změnou. Ověřený recept to zatím není, podle mě to ale stojí za vyzkoušení. Mně osobně tohle v posledních dvou letech pomáhá ze všeho nejvíce.
Na jaro se připravuji tak, že si každý týden přivstanu o deset minut a o něco dříve se dokopu i jít spát. Když pak změna přijde, jsem v novém čase vzhůru automaticky a bez stresu. Na podzim funguje úplně stejný princip, jen obráceně. Komu dělá potíže i zimní čas, může chodit spát a vstávat postupně o kousek později.
Do posunu hodin zbývají necelé tři týdny, a to je ideální chvíle začít. Nemusíte hned měnit celý režim, stačí začít malými kroky třeba po deseti minutách. Podzimní změna navíc podle dostupných dat patří k těm snesitelnějším a hodinu spánku navíc si můžete v klidu užít. Plošné strašení kolem střídání času přitom v datech oporu nemá, a kdo se připraví včas, může změnu zvládnout s větší pohodou.
Zdroje: Autorský text, studie: Steponenaite, A., Wallraff, J. P., Wild, U., Brown, L., Bullock, B., Lall, G. S., Ferguson, S., Foster, R. G., Walsh, J., Murray, G., Erren, T. C. & Lewis, P. (2026). A systematic review of epidemiological studies into daylight-saving time & health identifying beneficial & adverse effects. European Journal of Epidemiology. PMID: 41721993.
