Koupili jste si film na PlayStationu s vědomím, že je navždy váš? Sony chystá velký zásah do uživatelských knihoven, který ukazuje, jak křehké je dnešní digitální vlastnictví. Zmizí přes pět set filmů, nepostihne to jen výpůjčky, ale bohužel i zakoupené licence.

Otevřete si večer filmovou knihovnu na PlayStationu, vyberete oblíbený kousek k brambůrkám a máte pocit dokonalého klidu. Všechno zaplacené, stažené, uložené, na dosah jediného kliknutí. Přesně tenhle klid teď dostává pořádnou trhlinu. Sony totiž oznámilo, že od 1. září 2026 zmizí z obchodu i z knihoven zákazníků stovky filmů, za které si předtím zaplatili. Digitální vlastnictví se rázem mění v cosi, co drží jen do chvíle, než jeden licenční dokument přestane platit.

Sony maže stovky zaplacených filmů

Stejný osud přitom čeká i tituly, které si zákazníci dávno koupili do svých knihoven. Jako důvod Sony uvedlo neobnovenou licenční smlouvu se společností StudioCanal. O vrácení peněz oznámení mlčí, takže poškození nejspíš nedostanou zpět ani korunu.

Seznam zasažených kousků bolí o to víc, že jde o skutečné klasiky. Ze seznamu vypadnou Terminátor 2: Den zúčtování, Total Recall, celá série Rambo, Apokalypsa, Jednotka příliš rychlého nasazení, oceňovaný Moonlight, temný Faunův labyrint i rodinný Paddington. Sbírky, které spousta z nás budovala roky, se scvrknou během jediného dne.

Koupit neznamená doopravdy vlastnit

Kořen problému leží v jednom nenápadném rozporu. Kliknutím na tlačítko koupit získáváte pocit, že vám dotyčná věc patří, jenže obchodní podmínky mluví o něčem docela jiném. Ve skutečnosti kupujete odvolatelnou licenci, tedy povolení k přehrávání, které lze kdykoli zrušit. Právě tahle formulace dělá podobné mazání v mnoha zemích naprosto legálním krokem, kterého si většina uživatelů nevšimne, protože dají automaticky „souhlasím s podmínkami“ a nepřečtou si je.

Herní i filmové platformy s tím dávno počítají. Steam dnes na svých stránkách výslovně píše, že zákazník kupuje licenci, nikoli samotnou hru. Tlak na změnu ale sílí, čím dál více se mluví o tom, že by se pravidla digitálního vlastnictví měla zpřísnit a jasně definovat, co si zákazník za své peníze pořizuje.

Sony to udělalo už dvakrát

Kdo doufá, že jde o ojedinělé zaškobrtnutí, se bohužel plete. Sony sáhlo do zaplacených knihoven už v minulosti. Otázkou spíše je, jestli i po těchto krocích budou lidé nadále kupovat filmy, nebo si je radši pustí jen v rámci streamovacích služeb bez koupě licence. Na diskuzních fórech frustrovaní zákazníci ztrácejí důvěru.

Jistotou zůstává jen zastaralý přístup

Digitální nejistota zároveň znovu otevírá vzpomínku na dobu, kdy filmové sbírky měly hmatatelnou podobu. a DVD disky byly fyzickým majetkem, který nikdo nemohl jednostranně odebrat. Maximálně se mohly časem poškodit, nebo skončit u kamaráda, který zapomněl vrátit půjčený titul.