Zpravodajství zasáhne emoční centra mozku dřív, než stihne zareagovat rozum, a proti tomu nepomůže sebevětší dávka vůle. Psychická odolnost sama tlumí každý příchozí podnět, roste ale z rozhodnutí, které spousta z nás den za dnem odkládá na neurčito.
Seděla jsem v kanceláři, když dorazila ta nejhorší zpráva. Kolegyně nečekaně zemřela, za jejím odchodem stál neustálý tlak posledních měsíců v práci. Celá firma se ze dne na den ocitla před otázkou, jak podobným situacím zabránit. Týmy se hroutily pod přesčasy a šíleným tempem. Vedení okamžitě povolalo krizové psychology a nás poslalo povinně na školení. Mezi pozvanými odborníky seděl také Radvan Bahbouh. Dal nám tehdy radu, která zněla úplně banálně: „Omezte zprávy v televizi a přestaňte ve velkém číst zpravodajství online.“
Zkusila jsem to na vlastní kůži a vnitřní úleva dorazila skoro okamžitě. Unavená mysl konečně získala prostor k nadechnutí, protože negativ bylo dost už v práci. Tento instinktivní krok potvrzují tvrdá data ze studií, které podrobně prozkoumaly, jak sledování médií deformuje psychiku. Psychická odolnost se přitom ukazuje jako jediná spolehlivá pojistka.
Výzkumy narazily na překvapivé zjištění o rychlosti mediálního zásahu. K prudkému zhoršení nálady vůbec nepotřebujete dlouhé texty ani celé televizní reportáže. Úzkostné stavy a vnitřní nepohodu spouští už zběžné čtení samotných titulků na displeji. Oči přeletí řádek, mozek si vyžádá minimální kognitivní úsilí a duševní zdraví okamžitě dostane zásah. Vědci měřili intenzitu konkrétních pocitů na škále od jedné do sedmi. Zprávy o nehodách a katastrofách vyhnaly smutek k hodnotám mezi 4,5 a 5,3 bodu. Strach a hněv následovaly v těsném závěsu, radost mezitím klesala k naprostému minimu.
Zůstává otázka, proč se k toxickému obsahu neustále vracíme. Výzkumníci v roce 2024 detailně popsali emoci zájmu, která funguje nezávisle na naší spokojenosti. Pocity štěstí vyvolává výhradně pozitivní zpravodajství, zatímco zájem zůstává stabilně vysoký také u tragédií a krizí.
Naše biologická zvědavost čte varovné signály jako zásadní podněty, které dříve pomáhaly přežít. Zpravodajci ten mechanismus dobře znají a sázejí na dramatický jazyk. Vzniká uzavřená smyčka, ve které touha po informacích přímo poškozuje náladu.
Řada diváků spoléhá na to, že si tragické události nepřipustí k tělu. Studie ovšem přinesly šokující zprávu o funkčnosti naší vnitřní obrany. Snaha o racionální nadhled i vědomé potlačování projevů úzkosti selhávají po celé čáře. Jedinci trénovaní v sebekontrole vykazovali po konfrontaci s negativními titulky stejný nárůst úzkosti jako všichni ostatní. Zpravodajství zasáhne emoční centra v mozku rychleji, než stihne nastoupit racionální kontrola.
Jediným potvrzeným štítem proti mediálnímu tlaku zůstává vysoká psychická odolnost. Tlumí totiž intenzitu všech přicházejících podnětů. Odolní jedinci vnímají fakta zcela ostře, jejich nervový systém ale poplašnou reakci nespustí. Jedna ze studií navíc prokázala, že dopad zpráv výrazně zesiluje, pokud vnímáme jejich osobní relevanci k našemu životu. Kdo má zvýšený sklon k úzkostem, prožívá pak každou televizní relaci jako přímé ohrožení vlastní stability.
Cesta z digitální pasti skutečně existuje. Moje vlastní zkušenost s vypnutím hlavního proudu zpráv dokonale ladí s vědeckými závěry. Jestli chcete chránit vlastní duševní zdraví, musíte převzít kontrolu nad tím, jak všechny ty zprávy konzumujete a v jaké míře.
Pasivní přijímání televizního vysílání a nekonečné scrollování zpravodajství nahraďte aktivním vyhledáváním suchých faktů ve chvíli reálné potřeby či chuti. Vědomé rozhodnutí, kdy informace vyhledat a kdy je naopak vypnout, představuje nejlepší investici do dlouhodobé psychické pohody.
Zdroje: Autorský text a zkušenosti ze školení od doc. MUDr. Mgr. PhDr. Radvana Bahbouha Ph.D., studie: de Hoog, N., & Verboon, P. (2020). Is the News Making Us Unhappy? The Influence of Daily News Exposure on Emotional States. British Journal of Psychology; , studie: Shaikh, S. J., McGowan, A. L., & Lydon-Staley, D. M. (2024). Associations between Valenced News and Affect in Daily Life: Experimental and Ecological Momentary Assessment Approaches. Media Psychology.
