Probouzíte se s úlevou, že to byl jen sen a nejste znovu před maturitní komisí? Nejste sami. Tyto sny se v dospělosti vracejí častěji a často souvisejí se stresem a tlakem na výkon v práci i doma.
Probudíte se s divným pocitem. Srdce vám buší, v hlavě se vám honí myšlenky na zkoušku, kterou jste měli absolvovat, jenže vy jste na ni ani nestudovali. Anebo jste se snažili zakřičet a nic, hlas jako by vám někdo vzal. A přitom jste školu dokončili před patnácti lety.
Tato situace se opakuje častěji, než by se mohlo zdát, a za tím vším stojí něco zajímavého. Mozek totiž v noci dělá úplně jinou práci než přes den. Zpracovává emoce, které jste odložili, protože na ně nebylo místo nebo čas. Snáře jsou hezké, někdy v nich skutečně najdete zajímavé symboly, ale ty opakující se obrazy mají hlubší základ v tom, co prožíváte právě teď.
V REM spánku se odehrává většina snění. Části mozku, které se starají o emoce, mají plné obrátky. Amygdala s hipokampem pracují se vzpomínkami, které mají silný emoční náboj, zatímco ta část, co řídí logiku a plánování, zrovna odpočívá. Všechno, co jste během dne odstrčili stranou, protože jste byli v práci nebo prostě neměli prostor to řešit, se teď vrací.
Mozek si v téhle fázi dovolí propojovat věci, které by vám normálně nedávaly smysl. Vědecké studie ukázaly, že tahle noční práce pomáhá ukládat důležité vzpomínky a zároveň snižuje jejich emoční sílu. Je to takové noční třídění, během kterého se mozek vypořádává s tím, co jste za den nasbírali a nestihli zpracovat.
Spousta lidí se diví, že se jim pořád zdají zkoušky, když už dávno nejsou studenti. Není to ale o tom, že byste měli nostalgii po škole. Zkouška má v sobě něco, co dokonale vyjadřuje určitý typ stresu. Tlak, hodnocení od druhých, strach, že to nezvládnete, očekávání, že musíte něco dokázat. Tohle všechno se vejde do jednoho obrazu.
Když máte náročné období v práci, čelíte nějaké změně nebo máte pocit, že vás někdo neustále hodnotí, mozek sáhne po této osvědčené šabloně snu. Podobně to funguje se sny o obhajobě diplomky nebo prezentaci před důležitými lidmi. Neukazuje vám minulost, ale současnost zabalenou do známého obalu. Proto se ta maturita vrací zrovna ve chvíli, kdy máte velkou poradu s šéfem nebo čekáte na hodnocení projektu.
Nemožnost křičet ve snu má dvě roviny. Ta první je čistě tělesná. Během REM spánku se stane něco zajímavého s vašimi svaly. Mozek posílá signály, aby se dočasně vypnuly, jinak byste dělali všechny pohyby, co se vám zdají, přímo v posteli. Zabraňuje to zranění, takže když se vám zdá, že běžíte, reálně ležíte v klidu.
Ve snu samotném se tahle ochranná paralýza projeví jako neschopnost se hýbat nebo křičet. Vyšlete signál k hlasu, a nic se nestane. Pak je tu ale ještě druhá rovina. Tato konkrétní snová situace se objevuje u lidí, kteří mají pocit, že je nikdo neposlouchá. Třeba mlčíte v situacích, kdy byste chtěli něco říct, ale bojíte se reakce. Mozek vezme ten fyzický stav a promění ho v obraz, který sedí k tomu, jak se uvnitř cítíte.
Nejsou žádné univerzální symboly, které by fungovaly stejně pro každého člověka. Mozek v REM fázi propojuje věci, které by normálně k sobě nepatřily. Vaše osobní vzpomínky, emoce, zkušenosti, to všechno se míchá dohromady úplně novým způsobem.
Výzkumníci zjistili, že snové obrazy jsou originální a vznikají přímo ve vašem mozku podle toho, co jste prožili vy konkrétně. Pro někoho může ujíždějící autobus znamenat strach z nezvládnutí termínu, pro jiného obavu, že přichází o nové příležitosti. Záleží na vašem životě a aktuální situaci. Některé sny vás pak sledují ještě dlouho po probuzení a ovlivňují náladu nebo rozhodování během dne.
Mozek vám v noci ukazuje přesně to, co během dne odháníte pryč nebo si to ani plně neuvědomujete. Nejde o budoucnost ani minulost, jde o současnost. Když si uděláte čas a zamyslíte se nad tím, co se vám zdá a v jaké jste situaci, může vám to pomoct vidět věci, které jste zatím nechávali stranou. Sen sám o sobě nezmizí jen proto, že mu porozumíte. Už jen to, že víte, proč přichází, dokáže uvolnit napětí a dát vám šanci něco změnit v reálném životě.
Zdroje:
Siegel, J. M. (2005). REM sleep. Principles and Practice of Sleep Medicine
Nielsen, T., & Levin, R. (2007). Nightmares: A new neurocognitive model. Sleep Medicine Reviews, 11(4), 295–310
Malinowski, J. E., & Horton, C. L. (2015). Metaphor and hyperassociativity: The imagination mechanisms behind emotion assimilation in sleep and dreaming. Frontiers in Psychology, 6, 1132.
