Světový den obezity přinesl čísla, která spoustě Čechů otevřou oči. Možná i vy patříte k 60 % naší populace, která s váhou bojuje. Čísla jsou obří, frustrace lidí také. Je obezita nemocí, nebo si stále budeme nalhávat, že ne?
Čtvrtý březen je Světovým dnem obezity a letošní kampaň nese název Osm miliard důvodů jednat. Číslo není náhodné, přesně tolik lidí dnes žije na planetě. Téma obezity se přitom netýká jen těch, kdo s váhou přímo bojují, ale týká se nás všech. A to skrze zdravotní systém, rodinu, nebo každodenní prostředí, v němž žijeme.
Světová zdravotnická organizace obezitu řadí mezi chronická onemocnění a v Mezinárodní klasifikaci nemocí ji najdeme pod kódem E66. Přesto ji spousta lidí kolem nás stále vnímá jako věc vůle a sebekázně. A právě tohle je kámen úrazu. Kdo má nadváhu, raději mlčí, nesáhne po odborné pomoci a doufá, že to nějak přejde samo. Přejde to, ale jinak, než by chtěl.
Zpráva Státního zdravotního ústavu z roku 2024 říká, že nadváhou nebo obezitou trpí víc než 60 % českých občanů. Když to převedete do reality, obezitu má váš soused, kolega v práci, možná i někdo z rodiny.
Průměrný obvod pasu českého muže přitom přesahuje 98 cm, což už samo o sobě lékaře znepokojuje. To jsou data ze studie EHES z roku 2019 a od té doby se situace nezlepšila. Celosvětově žije s obezitou přes miliardu lidí a odhady říkají, že v roce 2035 bude mít nadváhu nebo obezitu polovina světové populace. Obezita přitom není jen otázka velikosti oblečení, je rizikovým faktorem pro nejméně 30 dalších onemocnění.
Zpočátku to není skoro znát. Pak ale přijde den, kdy člověk lapá po dechu při klidné procházce, do schodů si to raději ani nepřipouští. Klouby bolí, energie chybí a stres se skoro automaticky zajídá něčím sladkým nebo smaženým. Začarovaný kruh se uzavírá. V takovém momentě mnozí sáhnou po drastické dietě, pár týdnů to vydrží a pak to vzdají. Jojo efekt pak situaci vrátí na začátek, nebo ještě o kus dál.
Problém je v tom, že si většina z nás nechce nechat poradit. Doma si sestavíme jídelníček, najdeme si cvičební plán na internetu a říkáme si, že to přece zvládli i ti v televizi. Jenže za účastníky hubnoucích show stál celý tým odborníků. K tomu přidejte fakt, že se člověk nechce zesměšnit před celým národem. To je pořádná motivace. Doma vás ale nikdo takto netlačí. Rodina to myslí dobře, ale efekt bývá spíše opačný. Řeknete, že držíte dietu, a maminka vám za chvíli postaví před nos čerstvě upečené buchty a svíčkovou s knedlíky. A vy víte přesně, jak to dopadne. Sníte to a ještě si přidáte.
Drastické diety a detoxy tělu nepomáhají, to ukazují opakovaně i odborné studie. Tělo potřebuje pestrou stravu, dost bílkovin, vlákniny a kvalitních tuků, a k tomu se pravidelně hýbat. Světová zdravotnická organizace to konkretizuje na 150 až 300 minut pohybu střední intenzity týdně, plus alespoň dvakrát silový trénink.
Zní to možná stroze, ale v přepočtu na dny je to méně, než si většina lidí myslí. Kvalitní spánek přitom hraje větší roli, než si většina z nás připouští, jeho nedostatek narušuje hormonální regulaci hladu a sytosti, takže únava doslova nahrává přejídání. A alkohol přidává prázdné kalorie, zpomaluje metabolismus a kazí regeneraci po pohybu. To národ pivařů nechce slyšet, ale je to pravda.
Reality show ukázaly, že změna je možná v každém věku a i po letech neúspěchů. Ano, je to velmi drastické, ale jestli to někoho motivuje něco změnit, tak je to evidentně třeba. Cesta ke zdravější váze nevyžaduje dokonalý plán ani razantní obrat od pondělka. Stačí začít postupně a vytrvat. Čísla, která jste dnes měli šanci vidět, jsou pro nás varováním, ale můžeme je ovlivnit.
Státní zdravotní ústav se prevenci nadváhy věnuje od roku 1925 a v rámci Dnů zdraví nabízí veřejnosti bezplatná měření. První krok tedy nemusí stát ani korunu.
Zdroje: Státní zdravotní ústav, Protex
