Každý z nás někdy měl pocit, že mu k opravdové spokojenosti něco chybí, jenže nikdy přesně nevěděl co. Švédové na tuhle otázku odpověď mají a předávají si ji po celé generace. Mají v tom prsty snad vikingové?
Říká se, že Švédové nikam nespěchají, a přitom stihnou všechno. Nepřepínají se v práci, nepřeplňují domovy zbytečnými věcmi a ve vztazích se obejdou bez dramatických scén. A zatímco zbytek světa přeskakuje z jednoho životního systému do druhého, Švédové žádný systém nepotřebují. Mají totiž lagom.
Lagom pochází z fráze „laget om”, což by se dalo přeložit jako „přiměřeně pro skupinu”, a tohle o celé filozofii říká víc než jakákoli definice. Nejde jen o to, jak se člověk cítí sám u sebe doma, ale taky o to, jak se chová k lidem vedle sebe. Švédové ho neřadí k minimalismu ani asketismu, protože odříkání pro ně žádnou přidanou hodnotu nemá. Jde spíš o schopnost vycítit, co je v dané chvíli akorát, a řídit se tím bez pocitu, že někde tahají za kratší konec. A právě tohle je věc, která se v dnešní době hledá čím dál obtížněji.
Přesčasy jsou ve Švédsku spíš výjimkou než pravidlem a rozhodně nejsou vnímány jako důkaz píle nebo loajality vůči firmě. Přestávky patří k normálnímu pracovnímu dni stejně přirozeně jako samotná práce a nikdo se za ně neomlouvá. Doma pak Švédové preferují světlé, funkční prostory, kde každá věc má své místo a svůj důvod, proč tam je. Nejde o sterilní showroom bez duše, ale o prostředí, kde se člověk skutečně cítí dobře, protože ho nic zbytečného neobtěžuje. A tohle platí stejně pro obývák jako pro pracovní stůl nebo kuchyňskou linku.
Kdo někdy pracoval se Švédy, pravděpodobně tohle zažil. Jde o krátkou přestávku na kávu nebo čaj, ideálně s něčím sladkým, a Švédové ji berou jako samozřejmost, ne jako odměnu za odvedenou práci. Kdo si ji jednou opravdu užil, tedy bez telefonu, bez kontrolování mailů a bez myšlenek na to, co ještě musí stihnout, ten ví, že se pak k práci vrátí úplně jinak. Je to možná nejjednodušší způsob, jak si celý tento přístup vyzkoušet na vlastní kůži ještě dnes odpoledne.
Kupovat méně, ale pořádně. Opravit, co se dá opravit, místo toho, aby člověk hned běžel pro nové. Švédové před nákupem prostě přemýšlí, jestli tu věc opravdu chtějí, nebo ji jen zrovna vidí ve slevě. Tohle zní možná jednoduše, ale v prostředí neustálých výprodejů a jednodenních akcí to vyžaduje docela pevnou vůli. Výsledek ale stojí za to, protože domácnost plná věcí, které tam mají skutečně co dělat, působí úplně jinak než byt přecpaný nákupy, na které se člověk po třech dnech přestane dívat. A to samé platí pro jídlo, oblečení i volný čas.
V rozhovoru Švéd nepřeskočí druhého, nevezme si víc, než potřebuje, a nezajímá ho, co si pořídil soused. Na první pohled to může znít jako chladná severská odtažitost, ale je to spíš o tom, že Švédové nepotřebují druhého člověka neustále ujišťovat ani mu dokazovat, že mu na něm záleží. Prostě se chovají slušně a předpokládají, že ostatní udělají totéž. Takové vztahy pak nevypadají jako práce na plný úvazek.
Začít se dá klidně dnes odpoledne, bez přestěhování na sever Evropy a bez nákupu skandinávského nábytku. Stačí jedna malá věc, třeba si konečně dát oběd bez počítače nebo odnést do charity krabici věcí, které doma zabírají místo a nikdo na ně nesáhl. Časem si člověk všimne, že tohle uvažování začne fungovat samo od sebe, a to je na celém lagom to nejlepší.
