Jaro si představujeme někde venku na výletě, jenže často nás nejdříve skolí chřipka nebo angína. Většinou házíme vinu na oblečení, klidně i na kolegy v práci, ale přitom nám nedochází, že příčina může sedět přímo v autě, kterým každý den jezdíme.
Každý rok jsem zahajovala jarní služební cesty po republice tím, že jsem omarodila. Angína, chřipka, záněty, a jakmile jsem se dala dohromady, za chvíli to přišlo znovu. Nikdy mě nenapadlo hledat příčinu někde v autě, dokud se mě jedna kolegyně nezeptala, jestli si pravidelně čistím klimatizaci.
Požádala jsem servis, ať se na to někdo od nich podívá, stejně na jaře probíhala výměna oleje a přezouvání pneumatik. Když mi pak technik ukázal vytažený filtr, bylo mi jasné, že tohle má na svědomí víc než jen smůlu. Od té doby na jaře neřeším jen klasické servisní úkony, ale právě i klimatizaci.
Za palubní deskou je schovaný výparník, součást klimatizačního systému, na níž kondenzuje vlhkost z nasávaného vzduchu. Tato vlhkost nikdy zcela nevyschne, a pokud k tomu přidáte zanesený kabinový filtr a několik měsíců bez dezinfekce, vzniká prostředí, ve kterém se bakteriím, kvasinkám a plísním daří výborně. Vzduch, který pak klimatizace vhání do kabiny, může obsahovat nečistoty, které mohou některým lidem vadit.
Příznaky přitom nenastupují najednou, spíše vše začne klasickým škrábáním v krku, únavou či pocitem, že se nedokážete pořádně nadechnout ani po dobrém spánku. Nachlazení, která by jinak proběhla za tři dny, se najednou táhnou celé týdny. Zatuchlý zápach, který cítíte první vteřiny po nastoupení do rozehřátého auta, přitom není jen nepříjemnost, ale celkem spolehlivý signál, že se uvnitř systému něco biologicky aktivního skutečně děje.
Klimatizace s čistým filtrem je v pylové sezóně dobrý pomocník, protože zachytí velkou část alergenů ještě předtím, než se dostanou k nosohltanu. Jenže zanesený filtr funguje přesně opačně. Nahromaděné částice se z něj začnou zpětně uvolňovat a vy je místo zachycení aktivně vdechujete.
O tom se moc nemluví, ale je to přesně ten případ, kdy vám auto spíš přidělává potíže, než aby je řešilo. Pak ještě to teplo. Nastoupíte z třicetistupňového vedra do chlazeného vozu a tělo se musí během pár vteřin přizpůsobit rozdílu, který může být klidně dvanáct stupňů. Samo o sobě je to zátěž, se kterou se zdravá imunita nějak popere, jenže ve spojení se vzduchem z nevyčištěného výparníku to tělu rozhodně nepomůže.
Kabinový filtr se doporučuje měnit jednou ročně. Někdo to váže na kilometry a říká, že by se slušelo provést výměnu každých deset až patnáct tisíc, ale u běžného řidiče je ten jeden rok spolehlivější vodítko. Dezinfekce výparníku by měla proběhnout aspoň jednou za rok, nejlépe dvakrát, a to na jaře před sezónou a pak ještě na podzim po ní.
Na trhu jsou aerosolové přípravky pro domácí použití, které nasadíte do vstupního otvoru ventilace, spustíte a ony se postarají o zbytek. Pokud klimatizaci nikdo neřešil několik let, první kolo bych svěřil servisu, protože mají vybavení na přímé ošetření výparníku, kam domácí aerosol nedosáhne. Když po příjezdu necháte běžet ventilátor ještě chvíli před vypnutím klimatizace, tak se výparník lépe vysuší a plísním se daří výrazně hůř.
Jakmile si spojíte jarní servis s tím, že nezapomenete na klimatizaci, máte šanci, že díky autu už jen tak nenastydnete. Každý jsme jiný a příčin opakovaných zdravotních potíží může být spousta, takže pokud vás podobné věci trápí dlouhodobě, určitě se o tom pobavte s lékařem. Ale nechat si vyčistit jednou ročně klimatizaci? To zvládne každý a rozhodně vám to neuškodí.
Zdroje: Autorský text, založený na osobní zkušenosti a konzultaci se servisem; Garáž.cz, Autosalon.tv, TV Nova, ČT24, Ordinace.cz
