Fanoušci noční oblohy se mají v dubnu 2026 na co těšit. Slavný meteorický roj, který lidé sledují už od roku 687 př. n. l., se vrací za ideálních podmínek a letos se nevylučuje možnost krátkého zvýšení aktivity až k 90 meteorům za hodinu.

Čínští kronikáři si v roce 687 př. n. l. zapsali, že hvězdy padaly jako déšť. Byl to stejný meteorický roj, který bude možné sledovat v noci z 22. na 23. dubna i letos. Přes dva a půl tisíce let astronomické tradice, a přitom spousta z nás o Lyridách pořád moc neví. Přitom jde o jeden z nejlepších důvodů, proč si v dubnu nastavit budík na dvě hodiny ráno, vzít spacák a vylézt ven.

Prach z komety, která se vrátí v roce 2276

Za každoroční podívanou stojí kometa C/1861 G1 Thatcher, pojmenovaná po americkém astronomovi Albertu Thatcherovi, který ji objevil přímo z New Yorku v dubnu roku 1861. V té době ještě elektrická světla neproměnila noční oblohu nad velkoměstem v oranžovou záři, takže hvězdářství přímo z města dávalo smysl.

Kometa se ke Slunci vrací jednou za 415 let a příští průlet nás čeká až v roce 2276. Meteory, které při předchozích průletech zanechala v prostoru, k nám ale přilétají každý rok spolehlivě kolem 22. dubna. Země je projede jako síto a co se zachytí v atmosféře, shoří ve výšce kolem 100 kilometrů nad hlavou rychlostí přibližně 50 kilometrů za sekundu, a my to vidíme jako světelnou stopu na noční obloze.

Letos by to mohlo být jinak

Průměrná hodinová frekvence Lyrid se pohybuje kolem 15 až 18 meteorů za hodinu, což není nijak oslnivé číslo. Roj přiláká spíš zapálené nadšence než náhodné kolemjdoucí. Jenže letos se nevylučuje možnost, že by frekvence mohla na krátkou dobu vystoupat až k 90 meteorům za hodinu. Je to velmi vzácné, ale možnost krátkého výkyvu se nedá úplně vyloučit.

Děje se to nepravidelně, když gravitační poruchy proudu meteoroidů frekvenci výrazně navýší. Z minulosti jsou přitom známa ještě dramatičtější maxima. V roce 1803 jeden americký novinář popisoval, že viděl padat hvězdu, kamkoliv se zrovna podíval, a frekvence tehdy pravděpodobně přesáhla 600 meteorů za hodinu.

Ve 20. století se podobné případy opakovaly v letech 1922 a 1982, o něco slabší nárůst pak nastal v roce 2000. Podobné maximum nejspíše nastane i v tomto století, v některém z příštích desetiletí. Jestli to bude právě letos, nikdo dopředu neví.

Tentokrát nám Měsíc nebude překážet

Měsíc je obvykle největší nepřítel každého, kdo chce v noci sledovat meteory. Svou září dokáže z oblohy vymazat slabší létavice a výsledek pak vypadá mnohem chudší, než by jinak byl. Letos to ale nebude problém. V noci z 22. na 23. dubna zapadne ještě před půlnocí, takže v době, kdy se radiant roje bude dostávat výš nad obzor, bude bezpečně pod horizontem.