Vedra drží Česko pevně ve svém sevření a noční ochlazení stále nepřichází. Obloha po setmění ale nabízí náplast, která stojí za to. Venuše s Jupiterem v těsném páru, ale i netradiční úplněk a déšť meteorů ze zbytků dávné komety. Červen má stále co nabídnout.

Jsou večery, kdy stačí vyjít ven a prostě se zastavit. Zbytek června takových večerů nabídne víc než dost. Krátké noci tentokrát hrají ve prospěch všech ostatních. Soumrak přichází pozdě, vzduch je teplý a na jihozápadním nebi září dvojice planet, kterou jen tak nepřehlédnete. Venuše zůstává nápadnou večernicí a Jupiter ji na obloze provází. Saturn vychází na ranní obloze a koncem měsíce se k němu přidá i Mars.

Slunovrat odstartuje svítící oblaka

Letní slunovrat nastane 21. června v 10:25. S ním začne i sezóna nočních svítících oblaků, takzvaných NLC. Ta stříbřitá pavučina nízko nad severním obzorem po setmění jsou oblaka ledu ve výšce kolem 80 kilometrů, osvětlená Sluncem, které je pod obzorem. Kdo je ještě neviděl, příští dny jsou ten správný čas.

Meteory ze zbytků staré komety

Červnové Bootidy budou aktivní od 22. června do 2. července. Vrchol přijde 27. června kolem 19:00, tedy ještě před setměním. Nejlepší podmínky pro pozorování ale nastanou až po setmění, kdy je radiant v souhvězdí Pastýře stále vysoko na obloze. Z našich zeměpisných šířek bude roj aktivní celou noc.

Za rojem stojí kometa 7P/Pons-Winnecke, která při průletech kolem Slunce zanechává proud prachových částic. Kdykoliv Země tímto proudem proletí, drobné úlomky shoří v atmosféře ve výšce 70 až 100 kilometrů a my dole uvidíme jen záblesky. Pozor na jedno pravidlo. Nesledujte přímo do středu souhvězdí Pastýře, meteory jsou nejlépe vidět zhruba 30 až 40 stupňů od tohoto bodu.

Výhled ale zkomplikuje Měsíc. V době vrcholu roje bude pouhé dva dny před úplňkem, tedy skoro v plné fázi. Jeho světlo přebije slabší meteory. Vyplatí se najít místo, kde ho zakryje horizont nebo okolní zástavba.