Doma toto gesto používáme bez rozmýšlení a nikdy nás nenapadne, že by mohlo někoho urazit, či dokonce pohoršit. Ale ve vzdálených destinacích stejný pohyb prstů vyvolá značné pohoršení, zmatek nebo otevřenou vulgaritu. Vyhněte se díky nám trapasu.
Turisté každoročně způsobují v zahraničí kulturní trapasy, aniž by věděli, co provedli. Gesto OK, tedy sepnutý palec a ukazovák do kroužku, patří k nejčastějším zdrojům nedorozumění. Svět má pro tento pohyb celou škálu výkladů, od souhlasu přes peníze až po těžkou urážku.
Na řeckých malovaných vázách z 5. století před naším letopočtem gesto vyjadřovalo lásku, protože sepnuté prsty napodobovaly líbající se rty. Ve starém Římě ho řečník Quintilianus využíval při projevech jako vizuální zkratku pro souhlas a přesnost.
Bostonský tisk přišel v roce 1839 s vtipným textem, kde zkratka „O. K.“ stála za zkomoleným „all correct”. Málokdo tehdy tušil, že tenhle jazykový žert jednou obletí celý svět a stane se jedním z nejrozpoznatelnějších výrazů vůbec.
V anglicky mluvících zemích je situace jasná a nikdo nad ní nepřemýšlí, protože gesto znamená souhlas, vše je v pořádku a žádné otázky se nekladou. Stejný výklad sdílí velká část Evropy, Česko nevyjímaje. Potápěči ho používají pod hladinou jako standardní signál pro „vše v pořádku”, přičemž palec nahoru by tam znamenal pokyn k výstupu.
Japonsko přijalo OK gesto s jiným slovníkem. Kroužek prstů tamní kultura spojuje s mincí a penězi, takže gesto slouží při diskusích o financích nebo jako naznačení transakce v obchodním jednání.
Ve Francii gesto historicky vyjadřovalo nulu nebo bezcennost. Americká kultura přinesla pozitivní výklad zejména do severní části země, ale na jihu negativní interpretace přetrvává dodnes, takže Francouzi rozlišují výklad podle mimiky a kontextu.
Brazílie představuje pro OK gesto nejostřejší kulturní kontrast. Tamní kultura ho považuje za vulgární urážku srovnatelnou s ukazováním prostředníčku. Záměr v tom nehraje žádnou roli. Tamní lidé gesto přečtou po svém a dodatečné vysvětlování situaci jen zhorší.
V některých zemích, zejména v Turecku, může mít gesto hanlivý podtext, často spojený se sexualitou nebo zesměšněním. Nejde však o univerzální výklad a záleží vždy na regionu i konkrétní situaci.
Každá kultura si svůj jazyk těla budovala po staletí sama, bez ohledu na to, co mezitím dělali sousedé za hranicemi. Kroužek z palce a ukazováku každému připomene něco jiného, třeba minci, nulu nebo dokonalý tvar. Od tohoto výchozího bodu se pak odvíjelo vše ostatní a náboženství, historie i sousední kultury ho postupně dotvářely do podoby, kterou daná společnost dodnes považuje za samozřejmou.
Americké filmy, seriály a sociální sítě ale situaci v posledních desetiletích pomalu mění, zejména u mladší generace, která OK gesto přebírá v jeho pozitivním, globalizovaném výkladu.
Při cestách mimo Evropu a anglicky mluvící svět platí jedno praktické pravidlo, že gesto OK je lepší vůbec nepoužívat a nahradit ho alternativami s menším kulturním rizikem. Kývnutí hlavou funguje přátelsky v drtivé většině kultur, palec nahoru je vhodnou náhradou v mnoha zemích. Slovní souhlas nebo úsměv v kombinaci s otevřenou dlaní jsou volby, které nevyžadují žádné znalosti lokálních zvyků.
Na gestech je fascinující právě to, že jeden a tentýž pohyb může být v závislosti na místě přátelským pozdravem i vážnou urážkou, aniž by se na samotném gestu cokoliv změnilo. Záleží jen na tom, kde zrovna jste. Dobrá příprava před cestou proto neznamená jen zabalit správné oblečení nebo sehnat cestovní pojištění, ale patří k ní i pár minut strávených nad kulturními zvyklostmi dané země, protože tohle jsou přesně ty situace, o kterých pak ještě dlouho vyprávíte.
