Neapol, Capri, Amalfi. Spousta cestovatelů tyto destinace zná nazpaměť. Ale co ostrov kousek vedle, kde Italové tráví prázdniny odnepaměti, jídlo chutná jako od babičky a termální prameny tryskají klidně přímo z mořského dna?
Jsou místa, která turisté přeskakují, protože nejsou dost vidět na sociálních sítích. Ischia do téhle kategorie zdánlivě zapadá. Nenajdete tu velké hotelové řetězce ani kavárny s lehce praženou kávou a minimalistickým interiérem. Přesto, nebo možná právě proto, sem Italové jezdí desetiletí za sebou znovu a znovu. Proč se tedy neinspirovat a prozkoumat, co tato oblast nabízí?
Ischia zabírá přes 46 km² a od neapolského přístavu ji dělí asi 33 kilometrů plavby. Je to největší ostrov celého zálivu, přesto ho spousta cestovatelů míjí. Na dohled odtud leží slavné Capri, které ale funguje spíš jako výkladní skříň pro bohaté cizince. Ischia je jiná. Atmosféra tu připomíná prázdniny z osmdesátých let, všude samé staré reklamní štíty, menší hotýlky, ubytování v soukromí, prostě vytržení z každodenního shonu.
Dostanete se sem trajektem z Neapole, který vyjíždí přibližně desetkrát denně. Cesta trvá asi hodinu a z ostrova pak můžete po moři podniknout jednodenní výlety na Capri, do Sorrenta nebo do Amalfi.
Po celém ostrově vyvěrá přes sto pramenů. Po celém ostrově vyvěrá přes sto pramenů, jedny ledové, jiné téměř vařící, teploty sahají od 18 až k 80 stupňům. Někdo sem jezdí kvůli artritidě nebo kožním problémům, jiný prostě chce po dni na pláži zalézt do horké vody a nemyslet na nic.
Nemusíte se ubytovat v luxusním resortu, abyste je zažili. Pramen Sorgeto tryská přímo z mořského dna u malého zálivu nedaleko Sant'Angela a je volně přístupný zdarma. Největší termální park Poseidon má dvacet bazénů s teplotou od 28 do 40 stupňů, parní jeskyně i přístup k moři. Termální bahenní koupele jsou další možností. Vulkanická hlína zraje osm měsíců v nádržích s minerální vodou a aplikuje se horká.
Italské jídlo na Ischii nehraje na vzhled, hraje na chuť. V místních restauracích se podávají sfogliatelle, křehké listové těstíčko plněné ricottou s pomerančovou kůrou, nebo babà, měkká sladkost namočená v rumu. Z hlavních jídel stojí za pozornost coniglio all'ischitana, králičí guláš vařený v terakotovém hrnci s rajčaty a místním kořením.
Forio na západním pobřeží ostrova produkuje přibližně 80 % vína z celého ostrova. V okolí se rozprostírají velké písčité pláže a v restauracích vaří podle místních srovnatelně dobře jako v jakémkoliv milánském podniku, jen bez designového nábytku. V nevzhledném stánku nad pláží Maronti dostanete ciabattu s tuňákem, mozzarellou a rajčaty za tři eura a bude to pravděpodobně nejlepší sendvič, jaký jste kdy jedli.
Ischia není jen o plážích a termálech. Povrch ostrova je převážně hornatý, nejvyšší hora Epomeo dosahuje 789 metrů. V kopcovitém přírodním parku Cretaio najdete vonné borovice a výhledy, které stojí za námahu.
Na ostrůvku u pobřeží Ischia Ponte stojí Aragonský hrad, jehož stavba začala před více než 1 500 lety. Střídaly se tu etapy řecké, římské, aragonské i italské šlechty. Botanická zahrada La Mortella u Foria otevřela brány veřejnosti v 90. letech a dnes patří k oceňovaným zahradním unikátům v celé Itálii.
Pohybovat se po ostrově je snadné. Obvod měří asi 39 kilometrů, všechna hlavní centra spojuje jediná okružní silnice s pravidelnou autobusovou dopravou. Nejpraktičtější je půjčit si skútr nebo elektrické kolo přímo v přístavu.
Srpen na Ischii vypadá lákavě, jenže právě tehdy se tu potkají zahraniční turisté s Italy, kteří mají prázdniny ve stejnou dobu. Teplotu kolem 29 stupňů si v klidu neužijete. Kdo přijede v květnu, červnu nebo září, dostane slunce, moře i volné pláže. Termální parky fungují od dubna do října, takže výběr termínu je opravdu široký.
Dvouhodinový let do Neapole a hodina trajektem. Za tuhle cenu dostanete ostrov, kde Italové odjakživa věděli, jak si vzít od léta to nejlepší.
