Ještě nebylo ani sv. Jiří a už vylézají hadi a štíři. První turisté hlásí setkání v přírodě nejen s užovkami, ale i se zmijí obecnou, jediným jedovatým hadem v Česku. Víte, jak poskytnout první pomoc, kdyby někoho uštkla? Minikvíz vás hned prověří.
Zmije obecná není agresivní had. Neklade si za cíl vás kousnout a většinou zmizí dřív, než ji vůbec zaregistrujete. Jenže jaro je jaro, hadi jsou po zimě pohyblivější než jindy a šance na nechtěné setkání roste. Vyplatí se vědět, co dělat a také nepodléhat mýtům, které ohledně první pomoci kolují mezi nám již několik let.
Zmije si vybírá místa, kde se dobře zahřeje. Kamenité svahy, okraje lesních cest, paseky nebo mokřady jsou její oblíbené lokality a Šumava, Jeseníky nebo Polabí patří k oblastem, kde ji potkáte nejčastěji. Aktivní je od dubna do října, nejvíce uštknutí se ale hlásí mezi květnem a zářím.
Na místě kousnutí jsou dvě drobné ranky, asi 8 až 12 mm od sebe. Do třiceti minut přijde bolest a otok, přidávají se modřiny a zduřelé lymfatické uzliny, což obvykle odezní do týdne. Asi u třetiny postižených přibude nevolnost, zvracení nebo pokles tlaku, a to je moment, kdy je hospitalizace nevyhnutelná. Zajímavé je, že zhruba 70 % kousnutí jsou takzvaná suchá, had jed vůbec nevypustí.
Zdravý dospělý uštknutí ve většině případů zvládne bez trvalých následků. U malých dětí do pěti let je situace jiná, jejich tělo reaguje na jed razantněji, otoky se šíří rychle a hrozí oběhový šok nebo poškození ledvin. Senioři nad šedesát pět let mají oslabený oběh a chronická onemocnění, která průběh otravy zhoršují.
Alergici riskují anafylaktický šok nebo těžký angioedém s dechovými obtížemi, kde je nutná okamžitá aplikace adrenalinu. Těhotné ženy by měly zamířit do nemocnice bez váhání, jed může ohrozit plod nebo vyvolat předčasný porod.
Nejdříve se snažte uklidnit osobu, kterou zmije uštkla. Poté postiženou končetinu znehybněte a držte ji pod úrovní srdce, šíření jedu se tím zpomalí až o 50 %. Na místo kousnutí přiložte chladný sterilní obklad, ne led přímo na kůži, a sundejte těsné oblečení a šperky z postižené oblasti, otok přichází rychle.
Zavolejte 155, sdělte čas uštknutí, jak had vypadal a jaké příznaky postižený má. Při šoku uložte postiženého do protišokové polohy se zvednutými nohami. V nemocnici dostane postižený tekutiny a kortikosteroidy, v závažnějších případech i protijed, hospitalizace trvá jeden až tři dny.
Dvě věci kolují mezi lidmi desítky let a obě jsou špatně. Jednou z pověr je vysávání jedu ústy a zaškrcení končetiny nad místem uštknutí. Vysáváním jed z těla nedostanete, ale do úst a na sliznice ho dostat můžete, zvlášť pokud máte v dutině ústní jakékoli drobné poranění.
Zaškrcení přeruší průtok krve, tkáň začne odumírat a komplikace pak bývají horší než samotné uštknutí. Řezání ani vypalování rány nepomáhá, jen zbytečně prodlužuje čas, který byste měli věnovat cestě do nemocnice.
Psi bývají uštknuti nejčastěji do čenichu nebo tlapek při procházkách, když čichají k trávě nebo listí. U malých plemen může být úmrtnost bez ošetření až dvacetiprocentní. Zvíře znehybněte, chlaďte postiženou oblast a volejte veterinární pohotovost. Podaný protijed funguje nejlépe do dvou hodin. V rizikových oblastech stojí za zvážení vakcinace psa, v Česku je dostupná.
Pevná uzavřená obuv, dlouhé kalhoty a pes na vodítku jsou základ. V trávě a lesním podrostu používejte turistickou hůl a zmiji, kterou uvidíte, prostě nechte být. Víc k prevenci není třeba a s tímhle přehledem v hlavě si jarní přírodu opravdu užijete.
Zdroje: Nemocnice Plzeňského kraje, Ze života IZS
