Každé jaro se jedno místo v jihozápadních Čechách promění v růžový tunel a přitáhne stovky fotografů i párů. Alej mládí, jak jí říkají místní, má svůj příběh a v okolí na vás čeká rozhledna i unikátní arboretum severoamerických dřevin.
Sakury kvetou krátce, a právě proto mají takovou sílu. Jednou ročně, zpravidla ve druhé polovině dubna, se šedesát stromů obalí hustými růžovými korunami a celá alej se promění v pohled, který ve střední Evropě nemá moc obdob. Stovky lidí sem každý rok přijíždějí s fotoaparáty, ve dvojicích i s rodinami, a málokdo z nich přitom tuší, že každý strom v aleji patří konkrétnímu člověku.
Alej u Chudenic vznikla v roce 1987 z velmi osobního důvodu. Rodiče dětí narozených v tom roce zasadili hned dva stromy najednou, takže každá sakura měla svým způsobem své jméno a rodinu. Škoda jen, že se tradice neudržela. Celé místo pak dostalo název Alej mládí. Celkem tu roste šedesát stromů a právě tato trochu skrytá historie dělá procházku alejí o něco silnější, pokud ji znáte.
Atmosféra kvetoucí aleje funguje na každého trochu jinak. Fotografové sem přijíždějí se stativy a třpytí se jim oči, páry hledají dokonalý záběr do rodinného alba nebo jednoduše chvíli jen pro sebe a rodiče sem berou děti, aby zažily něco, co se jinde jen tak nevidí. Světlo procházející hustými růžovými korunami je skutečně jiné než kdekoli jinde.
Ale má to háček, protože o víkendech bývá alej přeplněná doslova od začátku až po její konec, takže romantická procházka v klidu je spíše přáním než realitou. Kdo přijede za rozbřesku, má ale místo skoro pro sebe, světlo nejlepší a atmosféru, na kterou se nezapomíná. Přesný termín kvetení se každý rok mění podle počasí, vyplatí se proto sledovat situaci předem a být připraven vyrazit bez dlouhého plánování.
Kdo přijede jen kvůli sakurám a otočí se zpátky k autu, ochudí se o nejlepší část výletu. Nedaleko aleje vede cesta na vrch Žďár, kde stojí rozhledna Bolfánek, ze které je vidět široko daleko. Schodů na vyhlídkovou plošinu je 138 a v jasný den se z ní otevře výhled na Šumavu, Český les, hrady Radyni i Přimdu, a prý i na Alpy.
Pod rozhlednou se ve stínu starých stromů ukrývá ještě jedno místo, které stojí za odbočku. Americká zahrada je národní přírodní památka s nejucelenější sbírkou severoamerických dřevin v České republice a lesní procházka sem je příjemná i mimo sezónu. Dominantou je obří douglaska, které se tu daří přes 180 let. Ticho, vzrostlé stromy a prakticky žádní návštěvníci tvoří příjemný kontrast k rušné sakurové aleji a mnoho lidí přiznává, že právě tahle část výletu je nakonec jejich nejoblíbenější.
Sakurová alej, rozhledna a Americká zahrada jdou hezky spojit do jednoho okruhu, který v pohodlném tempu vyjde na zhruba tři hodiny. Vyrazit lze od parkoviště u zámku Lázně sv. Wolfganga nebo od kapličky sv. Anny u hřbitova. Chudenice jsou jedním z těch míst, která na první pohled nevypadají jako velký výletní cíl, ale po návratu přemýšlíte, kdy se vrátíte. V dubnu ale platí jedno zásadní pravidlo: nastavte si budík na ranní hodiny a vyhněte se davům.
Zdroje: Kudy z nudy, Městys Chudenice
