Přiznání je podané, daň zaplacená a podnikatel si myslí, že má splněno. Jenže finanční úřad má jiný plán. Pokud daňová povinnost za loňský rok překročila určitou hranici, zálohy na další období přijdou ještě letos.
Přijde čas na daňové přiznání, projedete čísla, zjistíte, kolik dlužíte, zaplatíte a chcete mít pokoj. Jenže pak vás účetní nebo portál upozorní, že od června budete posílat zálohy na daň za rok 2026. A přesně tady spousta podnikatelů zamrzne, protože s tím vůbec nepočítala. Zálohy přitom nejsou žádná novinka ani trest za úspěšný rok, prostě takhle systém funguje.
Zaměstnanci zálohy neřeší vůbec, to za ně dělá zaměstnavatel každý měsíc. Stejně tak podnikatel, který má vedle živnosti i práci na HPP a ta tvoří alespoň 50 % příjmů. Pod hranicí zůstávají taky ti, jejichž daň za loňský rok byla nižší než 30 000 korun, a platí to i pro nahodilé příjmy podle § 10 ZDP.
Výše loňské daně rozhoduje o tom, kolikrát do roka budete platit, případně jestli vůbec:
Ve dvou splátkách jde vždy 40 % loňské daně, termíny jsou červen a prosinec. Ve čtyřech splátkách platíte čtvrtinu loňské daně, vždy k 15. v březnu, červnu, září a prosinci. Obě varianty se zaokrouhlují nahoru na celé stokoruny.
Nejbližší termín pro platbu daně je 4. května, pokud jste podávali elektronicky. První záloha, na kterou narazíte, přijde 15. června, to je druhá čtvrtletní nebo první pololetní záloha. Kdo podával přes daňového poradce, platí daň do 1. července. Třetí čtvrtletní záloha je splatná 15. září a rok uzavírá 15. prosinec, kdy přichází čtvrtá čtvrtletní nebo druhá pololetní záloha.
Záloha vychází z toho, co jste odvedli za předchozí rok, takže pokud jste za rok 2025 zaplatili například 80 000 korun, letos vás čekají dvě zálohy, každá ve výši 32 000 korun. Až budete příští rok podávat přiznání za rok 2026, výsledná daň se porovná s tím, co jste na zálohách už poslali. Případný přeplatek vám úřad vrátí, nedoplatek doplatíte příští rok, až podáte opět daně v řádném termínu.
Pokud víte, že letos vyděláte výrazně méně než loni, nemusíte platit zálohu v původní výši. Podle § 174 odst. 5 daňového řádu máte právo požádat finanční úřad o snížení nebo zrušení zálohy, a to pro daň z příjmů fyzických i právnických osob.
Žádost se podává přes daňový portál a vyplňujete v ní jen pár bodů, a to pro kterou daň žádáte, ke které záloze se to vztahuje, jaká byla původní částka a na kolik ji chcete snížit. Bez odůvodnění to ale neprojde, úřad potřebuje vědět proč, takže nestačí obecné „příjmy klesly“, musíte to popsat a přiložit něco, čím to doložíte.
Pro více daní najednou přidáte další položku přes tlačítko vpravo dole. A hlavně to nepodávejte na poslední chvíli, úřad žádost posuzuje a schvaluje, takže den před splatností zálohy je skutečně pozdě. Ideálně to podat více než měsíc dopředu.
Kdo si zálohy zahrne do ročního přehledu výdajů a průběžně odkládá stranou příslušné procento z příjmů, toho červen ani prosinec nezaskočí. Daňové přiznání pak přestane být nepříjemným překvapením a zůstane jen administrativou, ke které máte připravené všechno potřebné.
Zdroje: Autorský text, Finanční úřad
